reklama
 

Obezita, česky také otylost stav jedince, kdy energetická rezerva, která je uložena v tukové tkáni stoupla na úroveň, která poškozuje zdraví. Obezitou trpí i zvířata - a to zejména domácí jako kočky a psi.
Světová zdravotnická organizace je obezitě definována indexem tělesné hmotnosti (body-mas index, BMI). Pro bělošskou evropskou populaci je BMI v rozmezí 25 až 30 za číslo považováno za nadváhu, třicet za obezitu. U asijské a pacifické společnost je obezita kolem BMI 25. Statistiky uvádějí, že v České republice bojuje s obezitou minimálně 40 procent obyvatel včetně dětí.

Příčiny vzniku

Obezita vzniká vzájemných působené, genetických a vnějších faktorů. V několika životních období nás obezita ohrožuje více – v pubertě, těhotenství, po něm, v menopauze či při dlouhodobém stresu. Důležitou roli hraje, zda jsme pohybově aktivní. Změna na sedavé zaměstnání, úraz, stravování v rychlých občerstveních jsou některými z faktorů, které zvyšují riziko vzniku obezity.

Nepoměr mezi příjmem a výdejem energie

Nadměrný příjem energie, zejména v podobě tuků je nebezpečný. Tuky mají dvakrát více energie než bílkoviny a sacharidy. Nedostatek pohybuje k vede k nízkému výdeji energie. Doprava autem nebo nulová sportovní aktivita vedou k ochabování svaloviny a nárůstu tukové tkáně. Následky jsou znatelné - snižuje se fyzická kondice, cítíme vyšší unavenost, bolí nás záda atd. Negativní dopad má také z estetické hlediska. Obézní lidi často trápí celulitida nebo strie.

Léky

Některé medikamenty mohou vést k vyšší chuti na jídlo. Jedná se hlavně o antidepresiva, neuroleptika (psychofarmaka), léky na uklidnění (tranqulizéry), glukokortikoidy (hormonální léčba – hormony kůry nadledvin, které ovlivňují metabolismus), gestageny (hormonální léčba u žen).

Genetické dispozice

Minimálně z padesáti procent je obezita podmíněna geneticky. Pokud jsou oba rodiče obézní, bude jejich potomek na 80 procent obézní také. Není však nutné propadat zoufalství – zvýšenou pohybovou aktivitou a dodržováním správných stravovacích návyků lze s nadváhou úspěšně bojovat.

Metabolismus

Energetické nároky našeho organismu určuje jeho tělesná hmotnost, pohlaví, stupeň fyzické aktivity. Existují však různé individuální, převážně geneticky kódované faktory (ale také individuální zkušenosti s dietami a výše základního metabolismu), které energetickou rovnováhu ovlivňují. Otylost se může objevit i lidí, kteří nekonzumují nadměrně. Vrozené dispozice nás nutit více si hlídat skladbu našeho jídelníčku.

Emoce a stravovací návyky

Lidé, kteří jsou obézní, často řídí příjem potravy podle vnější situace a emoční situace. Například reagují na depresi, frustraci, osamělost nebo stres. Vznik obezity také závisí na našich stravovacích návycích. Děti se mohou od rodičů naučit jíst tučné a nezdravé pokrmy, což ovlivňuje jejich příjem kalorií.
Hormony
Snížená funkce štítné žlázy (hypotyreóza) a zvýšená hladina hormonů kůry nadledvin (Cushingův syndrom) vedou k tloustnutí.

Rizika obezity

Obezita je významný rizikový faktor, který vede ke vzniku řady závažných nemocí. Rozdělíme je na ty, které bezprostředně ohrožují lidský život a mohou mít za následek dokonce smrt jedince a za problémy, které nejsou fatální.

Ohrožující na životě:

- kardiovaskulární onemocnění
- cukrovka druhého typu
- rakovina

Problémy přímo neohrožující život:

-neplodnost
-onemocnění trávícího traktu
-deprese
-dýchací problémy
-problémy s držením těla, klouby a svaly
-kožní problémy
-onemocnění žlučníku
-dušnost
-snížení imunity

Související články

reklama
reklama
reklama