Krvavá lež o Čachtické paní: Jak se z Alžběty Báthoryové stalo monstrum

Na snímku: Současná podoba Čachtického hradu, který se do dnešních dnů dochoval jako zřícenina.

„Jiný pohled“ na údajné násilí Čachtické paní má oporu v tom, že raně novověké lékařství skutečně používalo metody, které dnes působí drasticky – pouštění žilou, vypalování ran žhavým železem nebo střídání horkých a studených koupelí. A také platí, že kraj sužovaly války a epidemie, které zvyšovaly úmrtnost.

Z těchto skutečností však nelze vyvozovat, že praktiky popisované ve výpovědích byly převážně léčebné, ani že oběti byly především pacientky. V protokolech se opakovaně objevují vzorce násilí – dlouhodobé bití, pálení citlivých míst, mražení vodou až do smrti, probodávání jehlami či úmyslné hladovění –, které spíše než léčbu připomínají kruté tresty.

Teorie, že Alžběta Báthory provozovala na panstvích špitály a že vyšetřovatelé si spletli léčbu s mučením, není doložena spolehlivými prameny. Přesto je nutné mít na paměti, že pozdější legendy – zejména o koupelích v krvi nebo o železné panně – vznikly až dlouho po její smrti a nepatří do jádra věrohodných faktů.

Skutečný obraz případu tak leží mezi dvěma póly: na jedné straně revizionistická kritika procesu a pozdějších mýtů, na druhé straně konzistentní, byť dobově zatížené výpovědi o opakovaném týrání. Co z toho přesně byla pravda, už patrně definitivně nerozhodneme, ale zaměňovat popsané násilí za běžné léčení nelze.