Krvavá lež o Čachtické paní: Jak se z Alžběty Báthoryové stalo monstrum

Na ilustračním obrázku: Historizující ilustrace zobrazuje domnělé týrání dívek připisované okruhu Alžběty Báthoryové na přelomu 1610–1611; následující soud v Bytči (2. a 7.1.1611) proběhl bez její přítomnosti a stál na výpovědích mučených pomocníků, kteří byli rychle odsouzeni a popraveni.

Soudní jednání v Bytči na počátku ledna 1611 patří k nejproblematičtějším momentům celého případu. Proběhla dvě zasedání, 2. a 7. ledna 1611, avšak samotná Alžběta Báthoryová se před soud nikdy nedostavila: byla držena v internaci a formálně nestanula před veřejným řízením. Tím se postup citelně odchýlil od obvyklých očekávání, jež u vysoce postavené šlechty předpokládala plnohodnotný proces se širokou kontrolou.

Před soudem tak stáli pouze její údajní pomocníci: Ilona Jó, Dorota Szentesová, Katarína Benická a sluha Ján Ujvári zvaný Ficko. Jejich výslechy byly vedeny za užití útrpného práva, a doznání vynucená mučením proto nelze považovat za spolehlivý základ celého líčení. Přesto se právě tato doznání stala klíčovým pilířem obžaloby.

Rozsudek padl neobyčejně rychle: Iloně a Dorotě byly před popravou vytrhány prsty a obě byly upáleny, Ficko byl sťat a jeho tělo spáleno, zatímco Katarína Benická byla odsouzena k doživotnímu vězení s poukazem na to, že jednala pod nátlakem.

Taková rychlost a opření se o mučednické výpovědi udržované v rukou palatina Thurzóa vyvolávají silné pochybnosti, zda cílem nebylo spíše co nejrychleji uzavřít skandál a potvrdit předem přijatý obraz viny, než nezaujatě zjistit pravdu.

Absence hlavní obžalované, předem připravený rámec výslechů a okamžité exekuce činí z bytčanského řízení případ, jehož procesní regulérnost je přinejmenším velmi sporná.