Nárazové diety: rychlá cesta do pekel. Jak zhubnout zdravě a bez jojo efektu?

„Nárazové diety jsou extrémně restriktivní stravovací režimy, které slibují rychlý úbytek hmotnosti v krátkém čase. Jedná se o způsoby stravování, kdy člověk na krátkou dobu výrazně omezí množství jídla, některé potraviny úplně vynechá, nebo jí jen velmi jednostranně – například jen zeleninu, šťávy nebo bílkoviny. Cílem je rychle zhubnout, bez ohledu na to, jaké to může mít dopady na tělo,“ vysvětluje MUDr. Zuzana Hajšmanová.

„Každá extrémní dieta bez odborného dohledu může být nebezpečná a mít vážné dopady na zdraví,“ upozorňuje MUDr. Hajšmanová. Podle ní největší rizika obnášejí:

• hladovky a dlouhé půsty, kdy člověk jí extrémně málo nebo skoro nic – mohou vést ke kolapsu, ztrátě svalů, problémům s koncentrací i náladou, zatěžují metabolismus, mohou být nebezpečné pro srdce i mozek,

• keto dieta (výrazné omezení sacharidů, převaha tuků a bílkovin) bez dohledu – přetěžuje játra, narušuje hormonální rovnováhu, může rozhodit trávení,

• „detoxy“ a očistné kúry – často marketingový trik, který tělu spíš škodí.

Nebezpečné jsou obzvlášť pro dospívající, lidi s cukrovkou nebo sportovce.

A jaké zdravotní potíže můžou tyto extrémní diety vlastně způsobit? „Z krátkodobého hlediska se může objevit únava, podrážděnost, závratě, zácpa nebo průjem, poruchy soustředění nebo snížený výkon. Dlouhodobě hrozí rozvoj poruch příjmu potravy, zpomalení metabolismu, hormonální poruchy, ztráta menstruace, úbytek svalové hmoty i poškození orgánů, například ledvin nebo jater,“ vyjmenovává lékařka rizika, která si může člověk uhnat neuváženou a extrémní dietou.

Poté je tady ještě obávaný jojo efekt. „Při dlouhodobě nízkém energetickém příjmu tělo přejde do ‚úsporného režimu‘, kdy sníží bazální metabolismus, začne šetřit energií a zhoršuje se spalování. Když se pak člověk po dietě vrátí zpět k běžnému jídlu, tělo si tukové zásoby rychle obnoví, a to často i s ‚úrokem‘ navíc,“ vysvětluje základní mechanismus lékařka.

Pod tlak se dostává i psychika. „Opakované neúspěšné pokusy o hubnutí mohou vést k ztrátě sebedůvěry, záchvatovitému přejídání, nebo dokonce k poruchám příjmu potravy. Jídlo se pro člověka stává stresujícím faktorem. Místo radosti z jídla přichází pocit viny, frustrace a začarovaný kruh extrémního omezování se a přejídání,“ dodává doktorka.

„Čím méně jím, tím víc hubnu. Když budu hodně cvičit, můžu jíst, co chci. Stačí nejíst po páté hodině,“ vyjmenovává doktorka Hajšmanová několik mýtů, se kterými se pořád potkává. „Ve veřejném prostoru se stále šíří mnoho dietních mýtů. Takovéto výroky jsou zavádějící. Dlouhodobé zdraví nefunguje na zkratky.“

Jak takovou nebezpečnou zkratku – nárazovou a nebezpečnou dietu – poznat? Jaké jsou vlastně varovné signály? Slibuje rychlé výsledky, vyřazuje celé skupiny potravin, prodává drahé doplňky bez vědeckých důkazů a tváří se, že je univerzálním řešením pro všechny.

A pokud jste zrovna prošla nárazovou dietou, nezoufejte – pořád je tady možnost, jak se vrátit k normálnímu režimu i po ní. Začněte pozvolna, obnovte pestrý jídelníček a najděte si pohyb, který vás baví. Nepodléhejte tlaku na „dokonalé“ tělo – zdraví je cennější než číslo na váze. Pokud máte pocit, že váš vztah k jídlu je narušený, vyhledejte odborníka – nutričního terapeuta, psychologa nebo lékaře.

Zdroj: rozhovor s lékařkou MUDr. Zuzanou Hajšmanovou (srpen 2025)