Místo letních radostí smutek a úzkosti. Letní deprese je častější, než se zdá

Letos červenec rozhodně nepřipomínal sluncem zalité léto. Déšť, bouřky, zataženo – a s tím i často zatažená nálada. Očekávání, že „léto si konečně užijeme“, zůstala nenaplněná. Zklamání, pocit ztraceného času, smutek nebo podrážděnost jsou zcela normální reakce, když se těšíme – a ono to nepřijde.

Letní deprese se může projevovat různě:

• dlouhodobou podrážděností, úzkostí nebo apatií,

• poruchami spánku (nespavost, příliš lehké spaní),

• změnou chuti k jídlu,

• sociálním stažením (nechce se vám mezi lidi, ale ani nechcete být sami),

• pocity viny, prázdnoty nebo zbytečnosti.

To všechno může zhoršovat i fakt, že kolem sebe vidíte, jak si ostatní „užívají“ – na sítích, v okolí, v médiích. Můžete mít pocit, že s vámi je něco špatně. Není.

První krok je přiznat si, že se necítíme dobře – a že to neznamená, že jsme špatní nebo nevděční. Emoce mají svůj důvod a potřebují být slyšeny. Neporovnávejte se s ostatními. Každý prožívá léto jinak – někdo čerpá sílu z klidu a samoty, jiný z cestování nebo setkávání. Pokud zrovna prožíváte období smutku, je v pořádku zpomalit a naslouchat svému tělu i mysli.

„Ačkoli jsou náznaky výskytu letní deprese stále častější, odborníci upozorňují, že výzkumy v této oblasti zatím nejsou dostatečně rozsáhlé na to, aby bylo možné s jistotou určit příčiny či efektivní léčbu,“ upozorňuje Miková. A rozhodně za to nemůže jen nečekaně chladné letní počasí. „Mezi hlavní podezřelé faktory ale patří horko, které narušuje spánek a zvyšuje tělesný stres, na který letní deprese snadno nasedne. Proto je důležité myslet na prevenci stresu. Letní čas sice máme spojený s dovolenou a odpočinkem, ale některé typy osobností může rozhodit narušení každodenní rutiny, jiné typy toho chtějí co nejvíc stihnout a jejich mozek si přitom neodpočine.“

Psycholožka a autorka tzv. teorie typů zdůrazňuje to, že každý je jiný a může léto snášet jinak. „Různé typy osobností mají odlišné potřeby, pokud jde o způsob regenerace. Některé typy potřebují samotu a klid, aby si mohly zpracovat vlastní myšlenky a dojmy, zatímco jiné potřebují spíše aktivní vybití nebo změnu prostředí.“

Letní oddech bychom si měli naordinovat všichni, je ale důležité si uvědomit, že může mít různé podoby. A neznamená to, že je jedna lepší a druhá horší. „Není podstatné, zda odpočíváme v tichu lesa nebo na surfařském kurzu – důležité je, aby náš mozek nemusel být neustále ve střehu a mohl se ponořit do činnosti, při které se cítíme sami sebou. Právě takový typ odpočinku může významně snížit hladinu stresu, předejít ‚přehřátí‘ mozku přemírou stimulace a posílit naši psychickou odolnost v letních měsících.“

• Zpomalte a zjednodušte si program. Není nutné „něco dělat“, abyste měli hezké léto.
• Buďte k sobě laskaví. Nemusíte být veselí, když nejste.
• Pobývejte s lidmi, kteří vás nenechají v pocitu osamění. Klidně si řekněte o podporu.
• Hýbejte se – i krátké procházky, plavání nebo protažení mají pozitivní vliv.
• Pište si. Deník pomáhá urovnat myšlenky a zaznamenat i malé radosti.
• Nebojte se odborné pomoci. Pokud vás smutek nebo úzkost drží dlouho, není ostuda vyhledat psychologa.

Sociální sítě a všeobecná očekávání nás nutí léto „využít naplno“. Jenže duševní zdraví nejde naplánovat podle kalendáře. Možná právě srpen přinese váš čas. A možná budete potřebovat ještě víc klidu než obvykle – a i to je v pořádku. Nečekejte, až bude „lepší počasí“. Lepší může být už teď – když si dovolíte být upřímní sami k sobě.

Zdroje: konzultace se psycholožkou Mgr. Šárkou Mikovou (červenec 2025)