Ztěžklý dech a únava nemusí být jen o věku. Závažné onemocnění začíná nenápadně

Tzv. plicní hypertenzi má v Česku tisíce lidí, přičemž se jedná o vážné onemocnění, které může postupovat velmi pomalu a často bývá zaměňováno s jinými chorobami, například s astmatem. Pokud se na něj přijde až v pokročilém stadiu, mohou být následky fatální – v krajním případě i smrt. Bez léčby nemocní většinou končí v invalidním důchodu a stávají se závislí na pomoci druhých.

„Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách. Postihuje zhruba jedno procento dospělé populace a ve věku nad 60 let je ještě častější,“ vysvětluje prof. MUDr. Pavel Jansa, Ph.D., z II. interní kliniky – kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice a 1. LF UK v Praze. Plicní hypertenze znamená zvýšení krevního tlaku v plicních cévách, což postupně ovlivňuje činnost srdce. Mezi běžné příznaky patří dušnost, únava, suchý kašel a bolest na hrudi. V pokročilém stádiu se mohou přidat otoky nohou nebo modré zbarvení rtů a pleti.

Na konci s dechem

Plicní hypertenze se často začíná projevovat nenápadně a bývá snadno přehlédnuta, což může vést k vážným komplikacím. Závažnou formou této nemoci je plicní arteriální hypertenze, která může postihnout muže i ženy ve všech věkových skupinách a zásadně ovlivnit kvalitu jejich života.

Pacientka Denisa (40) z Ostravy, která trpí touto formou nemoci, si na vlastní kůži vyzkoušela, jak rychlý může být její průběh. Před sedmi lety omdlela při chůzi do schodů, přestala dýchat, zmodrala a dostala křeče. Naštěstí se na příčinu přišlo včas – diagnózou byla plicní arteriální hypertenze. Terapie funguje, ale ke svému původnímu životu se už vrátit nemůže.

I když moderní léčba plicní hypertenze přináší novou naději na lepší a delší život, nemocní se stále potýkají s velkými výzvami. Kromě zdravotních problémů to často znamená i zásadní změnu v životním stylu. Mnozí lidé jsou nuceni opustit svou práci a přizpůsobit se novým podmínkám, což může vést k finančním těžkostem a nutnosti spolehnout se na invalidní důchod.

K tomu, aby se na plicní hypertenzi upozornilo, přispívá i Světový den plicní hypertenze, který připadá na 5. května. Tento den budou modře nasvíceny významné budovy v několika českých městech, včetně Tančícího domu v Praze nebo Janáčkova divadla v Brně. Modrá barva symbolizuje jeden z příznaků nemoci – modré rty, které vznikají v důsledku problémů s dýcháním.

Závažné formy plicní hypertenze představují vzácné onemocnění, a tak lékaři nejprve uvažují o běžnějších diagnózách. Zásadní přitom je začít s léčbou včas. Jen tak dokážeme předejít vážným zdravotním komplikacím, nebo dokonce úmrtí,“ říká kardiolog Jansa. „U pacientů po prodělané plicní embolii pomáhá s včasným záchytem screeningový program, který v Česku funguje od roku 2023.“

U příležitosti Světového dne plicní hypertenze organizuje pacientská skupina setkání na pražském Vítkově. Je otevřené pro všechny – nejen pro ty, kteří nemocí trpí, ale i pro jejich rodiny a přátele. Cílem akce je nejen zvýšit povědomí o této závažné nemoci, ale také nabídnout prostor pro vzájemnou podporu a sdílení zkušeností mezi pacienty a jejich blízkými.

Plicní arteriální hypertenze (PAH), která tvoří asi jedno procento všech případů plicní hypertenze, může postihnout muže i ženy v jakémkoliv věku. Kromě vážných zdravotních problémů má tento typ nemoci i zásadní finanční dopad. Mnozí pacienti se ocitají v těžké situaci – přibližně 81 % pacientů s PAH v produktivním věku je odkázáno na invalidní důchod, z toho dvě třetiny na ten nejvyšší, třetí stupeň. Pouze 31 % těchto pacientů je ekonomicky aktivních a jen 14 % z nich pracuje na plný úvazek. „PAH významně ovlivňuje kvalitu života pacientů, kteří jsou často odkázáni na pomoc druhých. Péče o ně je podobná jako o nemocné se závažnými formami rakoviny,“ podotýká k tomu prof. Jansa.

Dobré zprávy: v léčbě došlo k zásadnímu pokroku

Plicní hypertenze je léčena kombinací léků, které pomáhají rozšiřovat cévy a zmírňovat zátěž na srdce. Novinky v léčbě této nemoci, zejména pokrok v terapii zaměřený na přestavbu malých plicních cév, mohou zásadně zlepšit životní podmínky nemocných. V Česku jsou pro tuto léčbu zřízena specializovaná centra, kde se pacienti dostanou do péče odborníků.

„Aktuální vývoj ve farmakoterapii PAH směřuje i k možnosti ovlivnit přestavbu malých plicních cév. To v kombinaci s účinkem stávající terapie představuje zcela zásadní pokrok,“ vysvětluje prof. Jansa. V současnosti existují v Česku tři specializovaná centra pro léčbu plicní hypertenze: II. interní klinika – klinika kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, Klinika kardiologie IKEM a I. interní klinika – kardiologická FN Olomouc. „Léčba tohoto onemocnění je komplexní a nákladná. Proto je nutné soustředit péči o pacienty do specializovaných center,“ dodává prof. Jansa.“

Pětatřicetiletá Kateřina z Prahy se dostala k moderní léčbě v rámci klinické studie. Po terapii se její potíže s dechem výrazně zlepšily. „Vyjdu například bez zastavení více pater,“ říká Kateřina. I přesto však nemůže pracovat na plný úvazek a jako většina pacientů s plicní arteriální hypertenzí pobírá invalidní důchod.

Kateřina se aktivně podílí na činnosti Sdružení pacientů s plicní hypertenzí, které v Česku působí už od roku 2005. Jak říká předsedkyně tohoto sdružení, Milena Kaftanová, kontakt s ostatními pacienty je pro nemocné velkým psychickým podporováním.

Všechny štítky