Úzkosti začínají v trávicím traktu: Střeva a psychika spolu mluví víc, než si myslíte

Trápení s trávením. Jak rozpoznat příčinu potíží?

Jaké duševní potíže pacientky nejčastěji popisují, když se potýkají s IBD?

Asi nejčastějším projevem je úzkost, pocit vyčerpanosti, únava a deprese.

Jaké konkrétní psychické symptomy by měli lidé s IBD sledovat, aby si uvědomili, že jejich nemoc může ovlivňovat i jejich psychiku?

Přehnané obavy z negativní budoucnosti s ohledem na vývoj nemoci a vznik komplikací, obavy o vlastní rodinu, děti, strach ze ztráty životního partnera nebo ztráty zaměstnání z důvodu vážného onemocnění jsou asi nejčastějšími psychickými problémy, se kterými se u našich pacientů setkávám. Empatický přístup ze strany zdravotnických profesionálů, ale také pevné rodinné zázemí, efektivní a promptně podaná terapie, která zlepšuje fyzický stav postiženého, jsou nejlepšími způsoby, jak docílit dlouhodobé stabilizace psychického stavu pacienta.

Jak stres mění složení střevní mikrobioty, co se vevnitř těla vlastně děje?

Psychický stres, který si uvědomujeme, je přenášen na podkorová centra, která řídí činnost našich orgánů již bez našeho vědomí a vůle a vede ke stimulaci, odborně se tomu říká „neuro-imunitní interakce“, zánětlivých procesů ve sliznici střev. Ke změnám složení střevních mikrobiotů pak dochází druhotně v důsledku probíhajícího zánětu.

Co mohou lidé udělat, aby podpořili zdravý mikrobiom a snížili riziko zánětlivých procesů? Jaký vliv má například dieta na tuto rovnováhu?

Úprava složení střevních mikrobiotů je velmi důležitá, odstranění tzv. „dysbiózy“ upravuje fyziologické fungování trávicího ústrojí a zároveň působí protizánětlivými mechanismy, například tím, že zlepšuje střevní slizniční barieru a harmonizuje aktivitu slizniční imunity. Pravidelný pohyb a dieta středomořského typu jsou v tomto ohledu optimálním řešením. Samozřejmě podávání probiotik a prebiotik má také velmi příznivý vliv na udržení, respektive prodloužení emise choroby.

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF

Prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF promoval na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v roce 1984. V roce 1999 se habilitoval a v roce 2006 získal hodnost profesora na 1. LF UK v Praze. V roce 1996 založil Pracovní skupinu pro idiopatické střevní záněty ČR, v letech 2010-2014 byl členem ECCO Governing Board. V letech 2014-2018 působil jako předseda výboru ČGS ČLS JEP, od roku 2018 jako první místopředseda. V roce 2011 se stal šéfredaktorem časopisu Gastroenterologie a hepatologie.

Publikoval celkem 250 prací, z toho 39 v impaktovaných zahraničních časopisech, je autorem nebo spoluautorem 12 monografií. Aktuálně je členem výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP

Jaký je nejlepší způsob, jak mohou lidé s IBD monitorovat a vyhledat pomoc při nástupu psychických obtíží (deprese, úzkosti, nespavost)?

Všichni tito pacienti se střevními záněty jsou dispenzarizováni v gastroenterologických poradnách, těžší pacienti pak v centrech, která mají možnost zahájit velmi efektivní biologickou nebo inovativní terapii. Zkušený odborník posoudí, zda obtíže pacienta jsou druhotné, tedy indukované nekontrolovaným zánětem střeva, nebo zda se jedná o koincidující poruchu, která bude vyžadovat spolupráci a péči psychoterapeuta nebo psychiatra.

Existují nějaké nástroje nebo metody, které by pomohly včas rozpoznat změny v psychickém zdraví pacienta a začít včas s léčbou?

Podle mého názoru zaleží především na pocitu a vnímání svého stavu ze strany pacienta. Samozřejmě u specialistů, psychologů, psychoterapeutů nebo psychiatrů existují testy, které mohou ukázat, že u nemocného se začíná objevovat zatím subklinická deprese nebo anxiosně depresivní syndrom. Jedním z prvních velmi důležitých příznaků je pocit tzv. „anhedonie“, tj. ztráta radosti a potěšení z těch věcí a aktivit, které předtím měl pacient rád a vyhledával je.

Jaký význam mají fyzická aktivita a zdravá strava pro pacienty/ky s IBD, nejen z hlediska střevního zdraví, ale také pro psychickou pohodu?

Pravidelná fyzická aktivita je nejen pro činnost trávicího ústrojí, ale také pro posílení celkové i slizniční imunity velmi důležitá a musím ji jednoznačně doporučit. Samozřejmě musí být adekvátní věku a fyzickému stavu konkrétního pacienta.

Jaké změny v životním stylu byste doporučili (nejen ženám, které čelí IBD), aby podpořily zlepšení obou aspektů – tělesného i duševního zdraví?

Již jsem to zmínil výše, pravidelná životospráva, dostatečný a pravidelný pohyb, dieta středomořského typu a pevné rodinné zázemí nebo fungující partnerský vztah. Žádné extrémní a nepodložené diety.