Reklama
Reklama

Úzkosti začínají v trávicím traktu: Střeva a psychika spolu mluví víc, než si myslíte

Říká se, že „všechno souvisí se vším“. Stejně tak i naše střeva a psychika spolu doslova komunikují. Moderní medicína dnes mluví o tzv. ose střevo–mozek, která je klíčová pro pochopení řady zdravotních potíží – fyzických i duševních. A právě u lidí trpících chronickými střevními záněty, jako je Crohnova choroba nebo ulcerózní kolitida, se toto propojení ukazuje jako zásadní.

Žena s bolestí břicha
Žena s bolestí břichaFoto: Shutterstock
Žena s bolestí břicha
Žena s bolestí břichaFoto: Shutterstock
Daniela Straková
Daniela Straková

Podle lékařů může psychický stres výrazně ovlivnit průběh střevních zánětů. Když jsme ve stresu, oslabuje se střevní sliznice, uvolňují se zánětlivé látky a nemoc může znovu vzplanout nebo se zhoršit. A naopak – samotné dlouhodobé záněty ve střevech působí zpětně na mozek a mohou být spouštěčem úzkostí, depresí nebo poruch spánku.

Více než polovina pacientů s IBD (idiopatickými střevními záněty) trpí také psychickými potížemi. A věda to potvrzuje i konkrétně: studie ukazují, že lidé s depresí mají jiné složení střevních bakterií než zdraví jedinci. Mikrobiom, tedy společenství bakterií ve střevech, hraje zřejmě větší roli, než jsme si dosud mysleli.

O tom, jak je střevo s mozkem vlastně přepojeno, jsme si popovídali s prof. MUDr. Milanem Lukášem, CSc., členem výboru České gastroenterologické společnosti ČLS JEP.

Reklama

Jakým způsobem může zlepšení psychického stavu pacientů s IBD (např. pomocí terapie nebo antidepresiv) přispět k lepší kontrole zánětu ve střevech?

Výskyt psychických poruch, především deprese a úzkosti, je u nemocných s IBD častější než v běžné populaci. Zvláště pacienti s ulcerózní kolitidou reagují na psychický stres velmi silně a u řady z nich je to také příčina zhoršení nebo dokonce aktivizace zánětlivé aktivity. Z tohoto důvodu je navození psychické pohody u těchto nemocných velmi důležité a významně se podílí na dlouhodobé stabilizaci stavu. Může to být docíleno psychoterapií nebo podáváním moderních léčiv ze skupiny anxiolytik nebo antidepresiv.

Reklama

Jaká preventivní opatření mohou ženy přijmout, aby snížily riziko vzniku IBD nebo alespoň minimalizovaly jeho zhoršení?

Střevní záněty mají komplexní příčinu vzniku, na kterém se podílí vedle zevního prostředí také významně genetická dispozice. Ze zevních vlivů je to opakované užívání antibiotik nebo opakované střevní infekce, v případě Crohnovy nemoci je to kouření. U žen, které již mají potvrzený střevní zánět a plánují těhotenství, pak je potřeba okamžik otěhotnění naplánovat na bezpříznakovou fázi a po konzultaci s gastroenterologem. Stává se totiž, že i mírně aktivní ulcerózní kolitida po otěhotnění pacientky významně akceleruje a změní se v těžkou nemoc.

Existuje něco, co vás jako lékaře v příbězích pacientek opakovaně dojímá nebo překvapuje?

Příběh každého pacienta je unikátní a neopakovatelný, záleží na jeho interpretaci a vnímání, jak ze strany pacienta, tak i lékaře. Myslím si, že je důležité pokusit se najít pro každého pacienta individuální přístup, který se vyvíjí v průběhu delší doby. Protože střevní záněty jsou chorobami na celý život, u většiny nemocných takový speciální přístup je dost dobře možné realizovat. Lékař může být překvapen, musí mít soucit a trpělivost s pacientem, musí být empatický a snažit se vcítit do jeho pozice, ale dojímat se, to by určitě neměl. Ze strany zdravotnického profesionála musí být emoce potlačeny, protože ty brání racionálnímu úsudku a správnému zhodnocení situace.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama