Baba Vanga: Prorokyně, jejíž sláva přežila epochy. Pravda a mýty bulharské věštkyně

Žádný aspekt Vangina odkazu není tak kontroverzní jako otázka její údajné schopnosti předvídat budoucnost. Seznam událostí, které jí byly připisovány post factum, zahrnuje některé z nejdramatičtějších momentů 20. a 21. století: teroristické útoky 11. září 2001, potopení ponorky Kursk, smrt Stalina, rozpad Sovětského svazu či přírodní katastrofy.

Kritická analýza těchto „předpovědí“ však odhaluje složitý proces mytologizace a reinterpretace, který má s historickou realitou jen velmi volnou souvislost. Většina nejslavnějších předpovědí se objevila v písemné podobě až po tom, co se údajně předpovězené události skutečně staly. Nejnápadnějším příkladem je předpověď útoků 11. září, která poprvé vystoupila ve veřejnosti kolem roku 2001 v formulaci „americké bratry napadnou ocelové ptáky.“

Investigativní žurnalisté odhalili, že značná část současného korpusu Vanginých „předpovědí“ byla vytvořena internetovými trolly nebo senzacechtivými médii. Například britský deník Daily Express v roce 2016 publikoval rozsáhlé vyšetřování, které ukázalo, že mnoho údajných proroctví nemá žádný prověřitelný zdroj a objevilo se na internetu teprve v posledních letech.

Psychologické vysvětlení „úspěšnosti“ Vanginých předpovědí spočívá v několika dobře známých kognitivních mechanismech. Selektivní paměť způsobuje, že si lidé lépe pamatují „správné“ předpovědi a zapomínají na neúspěšné. Vágnost formulací umožňuje dodatečnou interpretace způsobem, který se zdá potvrzovat původní proroctví. Tento fenomén je znám jako „Fořeův efekt“ – tendence považovat nespecifické popisy za osobně relevantní.

Zásadním problémem je i rozdíl mezi dobovými záznamy a pozdějšími interpretacemi. Archivní materiály z Institutu suggestologie, které představují nejspolehlivější zdroj informací o Vangině skutečné činnosti, obsahují převážně předpovědi týkající se zdraví a osobních problémů jednotlivých návštěvníků. Velké historické události a geopolitické předpovědi se v těchto současných dokumentech prakticky nevyskytují.

Mediální konstrukce „prorockého“ obrazu Baby Vangy následovala typické vzorce mytologizace charismatických postav. Každá nová krize nebo nečekaná událost vyvolala vlnu spekulací o tom, zda a jak ji Vanga předpověděla. Tento cyklus se exponenciálně zintenzivnil s rozvojem internetu, který umožnil rychlé šíření nepodložených tvrzení bez možnosti ověření.

Vědecký přístup k hodnocení paranormálních tvrzení vyžaduje aplikaci standardních metodologických principů: reprodukovatelnost, falzifikovatelnost a statistickou signifikanci. Ani jedna z Vanginých údajných předpovědí nesplňuje tato kritéria v podobě, v jaké jsou dnes prezentovány široké veřejnosti.