Baba Vanga: Prorokyně, jejíž sláva přežila epochy. Pravda a mýty bulharské věštkyně

V malé chalupě v jihobulharském městečku Petriči sedí žena s mléčně bílými oči upřenýma do prázdna, zatímco kolem ní se tísní zástupy lidí s kostkami cukru v dlaních. Je rok 1975 a Vangeliya Pandeva Gushterova, známá jako Baba Vanga, právě přijímá desítky návštěvníků denně. Někteří přijeli z Moskvy, jiní ze vzdálených bulharských vesnic. Všichni touží po jediném – nahlédnout do budoucnosti prostřednictvím slepé ženy, která tvrdí, že vidí více než kdokoli s dokonalým zrakem.

Tento obraz není pouhým výplodem fantazie, ale každodenní realitou, která po desetiletí fascinovala nejen Bulhary, ale postupně i celý svět. Podle průzkumu marketingové agentury Trend z roku 2018 věří v nadpřirozené schopnosti Baby Vangy 75 procent bulharské populace. Číslo, které by mohlo vypadat neuvěřitelně v éře vědeckého pokroku, ale odráží hlubokou kulturní zakořeněnost tohoto fenoménu v jihovýchodní Evropě.

Vangeliya Pandeva Gushterova se narodila 3. října 1911 jako předčasné dítě do chudé makedonské rodiny ve Strumici v Osmanské říši. Zemřela jako jedna z nejznámějších Bulharek 20. století 11. srpna 1996. Mezi těmito dvěma daty se odehrál příběh, který přesahuje hranice běžného lidského chápání a stal se součástí nejen bulharské, ale i světové populární kultury.

Kontrast mezi prostým původem a mimořádnou slávou z Baby Vangy činí poutavý studijní případ. Zatímco se narodila do světa, kde elektřina byla vzácností a gramotnost privilegiem, její jméno dnes generuje stovky tisíc internetových vyhledávání měsíčně jen v ruském jazyce. Stala se globálním internetovým fenoménem, jehož údajné předpovědi se šíří sociálními sítěmi rychlostí světla.

Přesto za tímto mediálním obrazem stojí složitější příběh o moci, náboženství a lidské potřebě naděje v nejistých časech.