Baba Vanga: Prorokyně, jejíž sláva přežila epochy. Pravda a mýty bulharské věštkyně

Rok 1966 přinesl do Vangina života revoluční změnu, která ji transformovala z lidové věštkyně v objekt státem řízeného vědeckého výzkumu. Založení Institutu suggestologie pod záštitou Bulharské akademie věd představovalo pokus komunistického režimu o vědecké uchopení paranormálních jevů. Iniciátorem tohoto podniku byl neurolog a psychiatr Georgi Lozanov, později známý jako zakladatel suggestopedické metody učení jazyků.

Institut měl dvě hlavní divize: suggestologii, zaměřenou na hypnotické metody výuky, a parapsychologii, která byla v podstatě eufemismem pro studium Vanginy činnosti. Tato druhá sekce se stala jedinečným experimentem v historii socialistické vědy – systematickým dokumentováním a analýzou předpovědí jasnovidky.

Mezi lety 1967 a 1974 shromáždil institut bezprecedentní archiv 7000 až 8000 karet s detailními záznamy Vanginých konzultací. Každá karta obsahovala informace o návštěvníkovi, povahu jeho dotazu, Vanginu odpověď a následné vyhodnocení správnosti předpovědi. Tento systematický přístup reprezentoval první a dodnes nejrozsáhlejší vědecké zkoumání paranormálních schopností v socialistickém bloku.

Sociologické průzkumy odhalily poutavý obraz Vanginy klientely. Téměř 70 procent návštěvníků tvořili lidé s nízkým nebo žádným vzděláním, zbylých 30 procent představovala inteligence včetně vysokoškolsky vzdělaných osob. Většina klientů byla středního věku – 78 procent mladších 50 let. Nejpřekvapivějším zjištěním však bylo, že 90 procent návštěvníků hledalo zdravotní pomoc, nikoli předpovědi budoucnosti.

Oficiální statistiky institutu uváděly 70procentní úspěšnost Vanginých předpovědí, což představovalo pozoruhodné číslo pro jakoukoli diagnostickou metodu. Tyto výsledky však musí být interpretovány v kontextu metodologických omezení tehdejší doby a ideologických tlaků na výzkumníky.

Vědecké studium paranormálních jevů v socialistickém státě představovalo ideologický paradox. Na jedné straně komunistická doktrína odmítala všechny formy „pověr“ a „mysticismu,“ na straně druhé vědecký materialismus teoreticky umožňoval zkoumání jakéhokoli empiricky pozorovatelného jevu. Institut suggestologie se pohyboval na tenké hranici mezi legitimní vědou a zakázaným teritoriem.

Transformace Vanginy věšteckých praktik v „lékařskou“ činnost nebyla náhodná. Tím, že institut rámoval její schopnosti jako formu nekonvenční diagnostiky, legitimizoval její existenci v rámci socialistické ideologie. Vanga se tak stala součástí komplexního systému státem řízeného zdravotnictví, ačkoli jejími metodami byla čtení z kostek cukru a komunikace s duchy.