Proč se jich společnost tolik bála? Skryté dějiny vousatých žen historie

Na ilustračním snímku: Supatra „Nat“ Sasuphan trpí vrozenou hypertrichózou, vzácným genetickým onemocněním známým jako „vlkodlačí syndrom“. Snímek ilustruje stav, jehož genetické příčiny věda intenzivně zkoumá s cílem najít léčbu a nahradit dřívější senzacechtivost etickým přístupem.

V 21. století se vědecký pohled na kongenitální generalizovanou hypertrichózu (CGHT), často označovanou jako „werewolf syndrom“, výrazně posunul. Dnes víme, že se jedná o extrémně vzácné genetické onemocnění, které se často vyskytuje v rodinách. Moderní výzkum odhalil, že za některé formy CGHT může stát kopie počtu variant (CNV) na chromozomu 17. Konkrétně se spekuluje o tom, že změny v této oblasti, která obsahuje gen SOX9, mohou lokálně ovlivňovat regulaci růstu chloupků.

Přestože tyto objevy představují významný pokrok, je nezbytné přistupovat k nim s opatrností. Bez přímých genetických dat nelze zpětně diagnostikovat historické osobnosti s hypertrichózou. Historické popisy a fotografie nám sice poskytují cenné informace, ale nemohou nahradit genetickou analýzu, která je pro přesnou diagnózu klíčová. 

Současná věda také nachází paralely mezi CGHT a dalšími vzácnými syndromy, jako je například Ambras syndrom, které jsou rovněž spojeny s chromozomálními přestavbami. Tento výzkum pomáhá objasnit složité genetické mechanismy, které stojí za nadměrným ochlupením. Důležitým rozdílem je i přístup. Zatímco 19. století bylo  posedlé senzacechtivostí a vystavováním lidí s hypertrichózou jako „kuriozit“, dnešní vědecká komunita klade důraz na etiku, porozumění a hledání řešení pro ty, kteří
jsou tímto stavem postiženi. Cílem je spíše pomoci a léčit, než zneužívat odlišnosti k zábavě. Tento posun v přístupu reflektuje hlubší změnu ve vnímání lidské důstojnosti a etiky v medicíně a společnosti.