Proč se jich společnost tolik bála? Skryté dějiny vousatých žen historie

Příběh francouzské „vousaté dámy“ Clémentine Delait se odlišuje od mnohých jejích předchůdkyň. Její cesta ke slávě nebyla primárně motivována cirkusovým manažerem, nýbrž osobní sázkou a podnikatelským duchem. Narodila se roku 1865 a se svým manželem, pekařem Paulem Delaitem, provozovala v Thaon‑les‑Vosges kavárnu. Klíčový moment nastal roku 1900 po návštěvě karnevalu, kdy prohlásila, že si nechá narůst lepší vous než „vousatá žena“, kterou viděla, a s manželem uzavřela
sázku. Záhy přejmenovali podnik na „Café de la Femme à Barbe“ a její jedinečný vzhled se stal základem jejího „brandu“.

Clémentine rychle pochopila potenciál své výjimečnosti. Prodávala své fotografie a pohlednice a spolupracovala s tiskem. V roce 1904 získala oficiální povolení nosit mužské šaty, což jí umožnilo naplno kontrolovat vlastní image a prezentovat se podle svých představ. Vystupovala a cestovala, zvláště po ovdovění, a stala se známou v mnoha evropských městech.

Za první světové války působila v podpůrných aktivitách a získala přezdívku „Poilu“. Roku 1919 s manželem adoptovali dívku Fernande, jejíž rodiče zemřeli během španělské chřipky. Na sklonku života vznikly její paměti v rukopisné podobě, které poskytují cenný pohled do jejího života. Zemřela roku 1934. Na náhrobku si přála uvést, že zde odpočívá „vousatá žena“ z Thaon‑les‑Vosges. Zprávy zmiňují, že odmítla lákavé nabídky vystupovat ve slavných show ve prospěch péče o nemocného manžela. Její příběh je inspirativním příkladem, jak se žena s plnovousem stala úspěšnou podnikatelkou a mediální ikonou v době, která přísně definovala konvence ženské krásy.