Vegetariánská strava
Vegetariánský stravovací program nezahrnuje pouhé vynechání masa z běžného jídelníčku, ale podle dalšího rozdělení (typu "diety") zakazuje i některé jiné potraviny. Ve většině případů je za takovým typem stravování životní filozofie s přihlédnutím na etickou stránku získávání potravin.
Vegetariánství rozdělujeme do mnoha dalších skupin:
- Semivegetariánství je nejmírnější formou diety, kdy je povoleno konzumovat, krom ostatních potravin (včetně vajec a mléka), také ryby a drůbež. Zakazují se pouze uzeniny a tmavá masa.
- Pulovegetariánství je také relativně mírná forma diety, kdy je povolena konzumace mléka a mléčných výrobků, vajec a kuřecího masa.
- Pescovegetariánství povoluje z živočišných potravin mléko a výrobky z něj, dále také vejce, ryby, korýše a měkkýše.
- Laktoovovegetariánství zakazuje veškeré maso včetně ryb, ale mléčné výrobky a vejce jsou povoleny.
- Laktovegetariánství je pak nejpřísnější formou a její zastánci mohou - krom ovoce, zeleniny, ořechů, pečiva a podobně - konzumovat pouze mléko a výrobky z něj. Jinými slovy maso ani vejce se nepovolují.
Ze zdravotního hlediska je u vegetariánů reálná hrozba nedostatku některých živin, potřebných pro bezproblémové fungování lidského těla. K rizikovým skupinám patří samozřejmě malé děti, dospívající mládež a těhotné a kojící ženy.
Naopak je třeba vyzdvihnout i zdravotní pozitiva, jako například snížení rizika degenerativních onemocnění a cévních mozkových příhod, optimalizace krevního tlaku či zvýšený přísun vlákniny, komplexních sacharidů, antioxidačních látek a v neposlední řadě i nižší přísun sodíku.
