reklama
 

Sport Čechům moc neříká. "Pohnou se" i jednou za měsíc

V Praze je nejméně lenochů, ale Češi se málo hýbají a podléhají nemocem.

Foto: Isifa/Thinkstock

Češi stále nevěří, že platí staré dobré heslo Sportem ke zdraví. Víc než třetina z nich se k němu odhodlá maximálně jednou měsíčně!

Každý desátý Čech se sportu nevěnuje vůbec a sport v jakékoli podobě naprosto míjí i spoustu mladších ročníků.  Průzkum značky Rajec také prokázal, jak velké jsou rozdíly mezi hlavním městem a regiony. Nejmenší počet lenochů je v Praze. Tam každý šestý cvičí alespoň jednou týdně, což je o 10 % více, než je celorepublikový průměr.

Senioři parádně překvapili

Pozitivním zjištěním průzkumu však je fakt, že nejvíce lidí (32 %) tráví sportem svůj volný čas 1x až 2x týdně. Druhou nejpočetnější skupinu (19 %) však už tvoří ti, kteří se ke sportu dostanou pouze velmi výjimečně, tj. méně často než jednou za měsíc.

Doporučujeme:  Téma: Aktivní pohyb a sport

Při současném trendu poklesu přirozeného pohybu nám cvičení a sport mohou pomoci chránit se před mnoha různými nemocemi. Od zdravých kloubů a svalů, přes obezitu, cukrovku, nemoci srdce a oběhového aparátu až k těm nejvážnějším. Dokonce je dokázáno, že má kladný dopad na zdraví člověka nejen po tělesné, ale i duševní stránce.

Lékaři doporučují věnovat se pohybu aspoň 3 x týdně. To ale dodržuje pouhých 16 % lidí. Extrémních 5 až 7 dní v týdnu tráví sportem jen necelá 4 % respondentů. Nejvíce lidí, kteří se sportu věnují takto horlivě, lze nalézt mezi lidmi do 26 let a také překvapivě v nejstarší kategorii od 54 do 65 let.

Zlomová třicítka

Přesto nejčastěji tráví svůj volný čas sportem mladá generace. Češi ve věku od 18 do 26 let sportují alespoň jednou týdně téměř ze 70 %. S přibývajícími lety však jejich podíl výrazně klesá. Ve věku mezi 27 a 35 lety už sportuje alespoň jednou týdně jen 54 % lidí.

Tento pokles přitom nelze přikládat rapidnímu zhoršení zdravotního stavu, ale spíše novým rodinným a pracovním povinnostem. I v následujících věkových kategoriích podíl sportujících lidí klesá, ale o tak dramatický skok už nejde.

ČR se v počtu tlouštíků propracovala na přední místo v celé Evropě. Když sečteme počet lidí s nadváhou a s obezitou, vyjde nám u žen alarmující údaj 68 % a u mužů dokonce 72 %. Proto Češi tak často trpí cukrovkou, bolestmi páteře a kloubů, vysokým cholesterolem a ucpáváním cév, vysokým tlakem, mrtvicí a infarktem. Je prokázáno, že obezita je rizikovým faktorem i pro vznik rakoviny.

Jde o vzdělání

Průzkum značky Rajec nezjistil výrazné rozdíly mezi frekvencí sportování u mužů a žen.  Zato srovnání odpovědí různě vzdělaných lidí odhalilo zajímavé výsledky.

Mezi těmi, kteří se k pohybu odhodlají maximálně jednou měsíčně, je největší část lidí se základním vzděláním (49 %). Mezi lidmi s výučním listem je to 44 %. Mezi středoškoláky je to již výrazně méně (23 %) a vysokoškoláci jsou v tomto směru vůbec nejvzornější. Maximálně jednou za měsíc jich sportuje jen 20 %, všichni ostatní tráví svůj volný čas sportem častěji.​

Toto zjištění odpovídá i předchozím studiím, podle nichž váha roste s klesajícím vzděláním. Aneb čím vyšší vzdělání, tím nižší je počet obézních.

Hubnutí "zadarmo"

Už po jedné hodině intenzivnějšího cvičení metabolismus pracuje až 48 následujících hodin (!) ve vyšších otáčkách než obvykle. Odměnou za tělesnou aktivitu jsou tedy nejenom kalorie spálené při pohybu, ale i kalorie spálené "zadarmo" - po tréninku. Dokonce se dá říct, že pravidelné zrychlování metabolismu přináší dlouhodobě významnější ztráty kalorií, než okamžitý výdej při cvičení.

Další potěšující zprávou  je,  že pohybem se v těle buduje svalstvo,  které  spotřebovává energii i v klidu. Čím více svalů tedy máme, tím větší je náš klidový metabolický výdej.

S pohybem budeme chytřejší

Pohyb totiž pomáhá paměťovým buňkám k aktivitě, takže umožňuje lépe se učit novým věcem. Vědci dokázali, že obyčejná 45minutová procházka 3 x týdně vám během pár měsíců přestaví mozek, takže dokážete lépe plánovat a koordinovat činnosti. 

Podle jedné rozsáhlé studie ženy vyššího věku, které ušly denně asi čtyři kilometry, měly lepší paměť a další poznávací funkce než jejich pohodlnější vrstevnice. Odborníci to vysvětlují tím, že tělesný pohyb podněcuje vznik nervových buněk a také komplexnost jejich propojení v části mozku.

Podle Americké psychiatrické asociace chrání tělesné cvičení do jisté míry před úbytkem mozkových buněk při Parkinsonově a Alzheimerově nemoci, po cévní mozkové příhodě i při fyziologickém stárnutí.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

10 +1 pravidel zdravé rodiny: Jak žít a co jíst

Nesnesitelná únava. Co všechno se za ní může skrývat?

Strach z kastrace: Jak zůstat mužem při nádoru prostaty

 

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama