reklama
 

Cukrovka, lékařsky diabetes mellitus, známá také jako úplavice cukrová představuje chronické metabolické onemocnění. Je definována poruchou přeměny glukózy (cukrů).
Onemocnění provází zvýšená hladina glukózy v krvi. Prvotní příčinou je nedostatek inzulínu k odbourávání glukózy nebo snížená citlivost tkání vůči inzulínu.
Dle statistik se s cukrovkou potýká asi 8 % české populace. Počet postižených v posledních letech značně narůstá, bez ohledu na věk nebo pohlaví. Cukrovkou trpí i současný prezident Miloš Zeman.

Příznaky nemoci

O cukrovce hovoříme v případě, kdy je hladina glukózy v krvi během dne vyšší než 10 mmol/l, na lačno přes 7,0 mmol/l (hyperglykémie). Normální hladina glukózy v krvi se na lačno pohybuje do 5,5 mmol/l.
Prvotní příčinou cukrovky je vždy absolutní nebo relativní nedostatek inzulínu. Tento hormon, produkovaný B-buňkami Langerhansových ostrůvků slinivky břišní, má klíčový význam pro odbourávání glukózy z krve. Glukóza ve tkáních slouží jako energetický zdroj. Pokud je ve vyšší míře v krvi znamená to, že ji tkáně nedostatečně vstřebávají. Chybějící energii nahrazují spalováním tuků. Dochází přitom k překyselení organismu a vzniku nežádoucích odpadních látek, mj. acetonu, který lze cítit z úst diabetiků. Mezi vnější projevy cukrovky patří také slabost, únava, malátnost, letargie až poruchy vědomí.
Cukrovka je typická vysokým podílem cukrů v moči. Odtud pochází latinský název onemocnění (,,mellitus" - ,,sladký"). Nadbytek glukózy v krvi tělo vylučuje prostřednictvím ledvin, s glukózou odchází také voda. Onemocnění proto provází časté močení a pocity žízně. S tím souvisí i první část latinského jména nemoci (,,diabetes" - ,,odvodňování"). Neléčený diabetik je ohrožený dokonce smrtelnou dehydratací.

Dle primární příčiny rozlišujeme dva typy cukrovky. Specifickým druhem onemocnění je pak těhotenská cukrovka.

Diabetes mellitus I. typu

Prvotní příčinou je ztráta B-buněk slinivky břišní, tedy nedostatek inzulínu v těle.
Diabetes mellitus I. typu je autoimunitním onemocněním. Vlastní imunitní systém dlouhodobě ničí B-buňky slinivky. Bohužel, cukrovka se zpravidla výrazněji neprojevuje do chvíle, kdy je nenávratně zničeno až 80 % buněk produkujících inzulín.
Mezi charakteristické příznaky I. typu cukrovky se řadí zmiňované časté močení (u dětí i noční pomočování), pocity žízně a hladu a také celková slabost. K prvním příznakům nemoci patří i diabetické kóma.
Tato forma cukrovky se nezřídka objevuje již v dětství, faktory jejího vzniku nejsou přesně známy. Svoji úlohu mají genetické dispozice. Vyvolat ji může i běžná virová infekce.

Diabetes mellitus II. typu

Příčinou vzniku diabetes mellitus II. typu je resistence tkání vůči inzulínu. Jde tedy o relativní nedostatek inzulínu ve tkáních.
Zatímco dříve byla tato nemoc zaznamenávána až ve středním věku, s nárůstem obezity v populaci se s ní dnes setkáváme i mnohem dříve. Nezdravý životní styl v dlouhodobém horizontu způsobuje snížení počtu inzulínových receptorů, a tím i schopnosti tkání inzulín vstřebat. I zde však hrají roli genetické dispozice
Cukrovka II. typu má obdobné příznaky jako cukrovka I. typu, navíc ji může provázet i svědění, kožní infekce, zamlžené vidění, ztráta ochlupení, bolesti nohou nebo drobná tuková ložiska (xantomy).
Cukrovkou II. typu trpí přes 90 % postižených.

Těhotenská cukrovka

Těhotenská cukrovka souvisí se změnami hormonální hladiny. Většinou má původ jak ve snížené citlivosti tkání vůči inzulínu, tak v nedostatečném množství inzulínu produkovaném slinivkou. V těhotenství mají tkáně zvýšené nároky na množství inzulínu, které slinivka nemusí vždy pokrýt. To ústí ve zvýšenou hladinu glukózy v krvi, zejména po jídle.
Těhotenská cukrovka postihuje asi 4 % těhotných žen. Obvykle probíhá bez příznaků. Jinak jsou jejími projevy vedle žíznivosti, únavy, častého močení také infekce, především kvasinkové záněty. Těhotenská cukrovka zpravidla samovolně odezní po porodu. Dítě však nezřídka trpí nižší hladinou cukru v krvi a novorozeneckou žloutenkou.

Komplikace cukrovky

Vysoká hladina cukru v krvi (hyperglykémie) může přerůst až v diabetické kóma a smrt. Nebezpečím kómatu však hrozí i hypoglykémie, kdy je hladina cukru v krvi příliš nízká. Bývá způsobena například hladověním.
Dlouhodobě cukrovka může vyústit v celou řadu závažných zdravotních komplikací. Jejím důsledkem jsou chorobné změny v nervových vláknech a drobných cévách. Bývá spojena s vysokým krevním tlakem a nadměrnou hladinou cholesterolu.
Ke chronickým komplikacím cukrovky patří onemocnění ledvin, cév (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba srdeční) nebo poškození oční sítnice, šedý a zelený zákal, slepota. Stav diabetiků komplikují také bolesti, vředy a záněty končetin (tzv. diabetická noha), které mohou vést až k amputaci.
Diabetiky trápí také poruchy trávení a žlučníkové kameny.

Léčba

Zatímco cukrovce I. typu se nedá předcházet, výskyt cukrovky II. typu lze významně ovlivnit vhodnou prevencí. Většinou totiž vzniká jako reakce organismu na nadměrnou konzumaci jídla a nezdravý denní režim.
Léčbu cukrovky proto vždy provází především dieta a pohybové aktivity.
Diabetes I. typu vyžaduje pravidelnou aplikaci inzulínu několikrát denně. Užívají se injekce (inzulínové pero) v oblasti břicha, stehna nebo paže. V případech kolísající hladiny glukózy v krvi je nutná inzulínová pumpa, která stabilně dodává do těla dávky inzulínu.
Medikamentózní léčba diabetes II. typu spočívá v podávání antidiabetik - léků podporujících vstřebávání inzulinu do tkání. V případě, že není dostatečně léčena, dochází i v tomto případě k omezení schopnosti slinivky produkovat inzulín. Pak je nutné ho aplikovat externě.

Dieta při cukrovce

Diabetik se musí naučit vyrovnávat výkyvy hladiny cukru v krvi a minimalizovat je. Měl by si sestavit vyvážený jídelníček potravin s nízkým glykemickým indexem, příp. sníženým počtem kalorií (diabetici s nadváhou).
Jídelníček při cukrovce by z nutričního hlediska měl být zastoupen asi z 55 % sacharidy bílkovinami asi z 15 % a zbylých 30 % by měly zabírat tuky.

Dieta při cukrovce - obecné zásady
- omezení sacharózy (jednoduchých cukrů) a živočišných tuků
- méně soli (do 6 g denně), vyloučení alkoholických nápojů
- zvýšený příjem vlákniny, vitamínů a minerálů
- doporučené potraviny - ovoce, zelenina, luštěniny, nízkotučné mléčné výrobky, celozrnné pečivo, libové maso
- dostatečný pitný režim, min. 1,5 l neslazených nápojů denně

Kvalita života diabetika je výrazně ovlivněna schopností dodržovat dietu a také najít rovnováhu mezi jídelníčkem, fyzickou aktivitou a příjmem inzulínu. Pohyb, stejně jako přísun inzulínu, snižuje hladinu cukru v krvi. Příjem potravy naopak glykémii zvyšuje.

Související články

reklama
reklama
reklama