Porodnost v Česku klesá. Mladí nevěří vztahům, rodičovství ani systému

11. června odborníci z řad zdravotníků, vztahových i kariérních poradců o klesající porodnosti diskutovali s poslanci a shodli se, že za ní nestojí jen peníze, ale i osamělost, digitální doba a ztráta důvěry ve vztahy. Pokles porodnosti se netýká jen Česka, problém řeší i ostatní země: v Polsku klesá porodnost i přes prorodinnou politiku, Řecko, Ukrajina, Jižní Korea, Japonsko, Čína a další. Co stojí v cestě rodičovství? Jsou to ekonomické nejistoty, změna životních priorit nebo jen důsledek nízké porodnosti v 90. letech? Tento problém se netýká jen žen, ale i mužů a celkové prosperity naší společnosti. Jaké jsou příčiny? A jak udělat z Česka zemi pro rodiče?

Ekonomické faktory

Ekonomický faktor je podle průzkumů jedním z nejčastěji udávaných strašáků budoucích rodičů. Drahé nájemní bydlení, vysoké ceny nemovitostí a dlouhodobý výpadek druhého příjmu v době, kdy je žena s dítětem doma, to jsou témata, které rezonují generací současných rodičů. “Ženy v Česku stále pociťují nedostatečnou podporu, jak sladit kariéru s mateřstvím“, říká Andrea Bohačíková, CEO organizace M.arter. „Velká města mají mírný náskok, nicméně na malých městech a na venkově je nedostatek jeslí a soukromých skupin pro hlídání nejmenších dětí – pokud vůbec můžeme o jejich fungování hovořit. Až 57 % rodičů uvádí, že nemá možnost ani nárazového hlídání pro své děti. Velká část matek jsou vysokoškolsky vzdělané ženy, ale na trhu práce je prakticky nevidíme,” dodává Bohačíková. Nedostatek částečných úvazků a jejich nízké finanční ohodnocení rozhodně nepodporují ženy v touze po více dětech. „Po návratu z mateřské dovolené ženy čelí nižší mzdě a ztrátě pozice odpovídající jejich zkušenostem či vzdělání,” doplnila.

Muži jsou naopak vystaveni velkému tlaku a obavám z dlouhodobého finančního zabezpečení rodiny. Stále jsou to ve velké většině oni, kdo zajišťují hlavní finanční příjem domácnosti a vnímají odpovědnost vůči rodině.

Sociokulturní faktory

Vysokoškolské vzdělání je dnes téměř normou, proto se logicky posunuje věk pro založení rodiny, a to jak u žen, tak u mužů, a s tím spojené ambice v oblasti kariéry. Ženy i muži se více než kdy jindy věnují osobnímu seberozvoji a vzdělávání. Velkou roli při plánování rodičovství hrají také obavy ze ztráty osobní svobody. Páry, které se rozhodnou pro 3 a více dětí, musí být ochotny slevit z některého ze svých osobních požadavků a představ – až už je to minimum osobního volného času, nelpění na perfektně uklizené domácnosti, vynechání dovolené v zahraničí nebo izolace od současných přátel.

Ve společnosti také rezonuje změna vnímání role otce. Muži chtějí být aktivními otci. Věnují se dětem, chtějí je skutečně vychovávat a ne jen přihlížet, podílejí se na úklidu domácnosti a chtějí být rovnocennými partnery. Proto ani muži nechtějí trávit v práci celé dny. Uvědomují si hodnotu času stráveného s dětmi, a i oni volají po kratších úvazcích.

Všechny tyto faktory ovlivňují nejen ty páry, které o rodičovství přemýšlejí, nýbrž i rodiny, které jedno nebo dvě děti už mají. I přestože páry uvažují o větší rodině, jejich preference se v čase mění a aktuální životní situace je vede k přehodnocení jejich idejí, přičemž zásadním faktorem je finanční stabilita rodiny.

Je k zamyšlení, že na jednu stranu stát dopřává jednu z nejdelších rodičovských dovolených na světě skrze dlouhodobý rodičovský příspěvek, na druhou stranu si silně uvědomuje nízké procento pracujících žen kolem 30 let a toto dědictví minulých generací se nedaří prolomit.

Zdroj: Spotlight, Aktuálně.cz