

Zákonodárci chystají zásadní změnu v tom, jak budou soudy rozhodovat o dětech při rozchodu rodičů. Tvrdí, že přinášejí řadu zlepšení. Je to ale opravdu tak? Dlouhodobě se novelou zabývá organizace LIBERI, která se věnuje ochraně práv dětí a rodičů nejen v daních a důchodech, ale i v opatrovnických sporech. Stejně jako spolek Maják pro Tebe upozorňuje na vážná rizika, která novela přináší.
Vedle pozitivních změn, jako je vyšší důraz na rovnocennou péči obou rodičů, umožnění soudu při maření péče nařídit
náhradní termíny péče, jsou v novele i sporné změny
zákona. Jedna z nejdůležitějších změn je zrušení dosavadních běžných předběžných opatření. Zůstane jen tzv. „rychlé“ předběžné opatření, které se používá jen v mimořádných případech – například když je dítě bez péče, v ohrožení života nebo zdraví. Takový návrh ale bude moct podat jen OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí), nikoliv rodič, i kdyby sám zjistil, že druhý rodič dítě ohrožuje.
Dnes mohou rodiče navrhnout předběžné opatření, pokud potřebují dočasně vyřešit péči o dítě či výživu. Soud musí rozhodnout do 7 dnů a proti rozhodnutí je možné se odvolat. Podle předkladatele zákona ale soudy často rozhodují bez znalosti názoru druhé strany. Místo toho, aby se tato námitka řešila například povinností informovat druhého rodiče o podaném návrhu, navrhovaná novela předběžná opatření úplně ruší a nahrazuje je tzv. „prozatímním rozhodnutím“. O něm může soud rozhodnout až během tří měsíců – a proti němu nebude možné se odvolat.
Místo jednoduché úpravy pravidel tak novela přináší oslabení práv rodičů a dětí v péči o dítě. Ačkoliv předkladatel tvrdí, že soudy budou rozhodovat rychle, zkušenosti ukazují, že rozhodnutí často přichází až na konci lhůty. Šestiměsíční lhůta pro konečné rozhodnutí je dokonce běžně v komplikovanějších sporech překračována. Jen samotné vypracování znaleckého posudku může trvat déle.
Tato změna ztěžuje rodičům možnost rychle chránit svá i dětská práva – například pokud druhý rodič bez důvodu brání kontaktu s dítětem, bez souhlasu druhého rodiče změní významně jeho bydliště nebo školu, nebo pokud dítě zůstane bez výživy. Hrozí i to, že pokud OSPOD nebude jednat dostatečně rychle, nebude mít rodič žádnou možnost reagovat, i kdyby bylo dítě vážně ohroženo.
Nová úprava také otevírá prostor pro agresivní procesní strategie, například pro přetahování o děti, růst konfliktů a větší psychický tlak na dítě včetně poškozování vztahu k druhému rodiči. Sociologický výzkum Masarykovy univerzity v Brně již dříve konstatoval značnou nejednotnost a předsudečnost rozhodování. Hrozí, že soudy budou ještě výrazněji rozhodovat na základě předsudků bez možnosti, aby to přezkoumal vyšší soud. Přitom dvoustupňové rozhodování je důležitou pojistkou proti chybám okresních soudů, které po přijetí novely mohou uplatnit svou moc nejen způsobem rozhodování, ale i délkou (ne)rozhodování o návrhu na zatímní úpravu, čímž mohou zásadně ovlivnit situaci v rodině během řízení. Možnost odvolání je v současnosti omezena jen u méně důležitých věcí – ne však u rozhodování o tak citlivých záležitostech jako jsou rodinné vazby a zájem dětí.
Celkově tedy novela ruší možnost rodiče podat návrh na předběžné opatření, které bylo řešeno do týdne a bylo možné se proti němu odvolat, a nahrazuje jej rozhodnutím, na které mohou rodiče a dítě čekat tři měsíce a proti němuž se nelze bránit. To je velmi problematická změna zákona, přestože by stačilo upravit jen dílčí části. Okresní soudy navíc dostanou větší pravomoci a menší kontrolu – jejich rozhodnutí tak může být ovlivněno předsudky nebo sympatiemi a nikdo je nebude moct přezkoumat. Výsledkem mohou být rozhodnutí, která fakticky určují konečný výsledek sporu, i když jsou vadná nebo nespravedlivá.
Tato změna sice usnadní práci okresním soudcům, rovněž uleví v práci krajským soudům, ale za cenu výrazného omezení práv rodičů a dětí na včasnou a efektivní ochranu práv a na spravedlivé, rychlé a opravitelné rozhodnutí.
Zdroj: RNDr. Pavel Rusý, statistik a předseda LIBERI