Rodičovství je obtížné jako puberta. Máme pocit, že jsme o něco přišli, říká vědkyně
Podle klinické psycholožky a vědkyně Catherine Monkové mají ženy po porodu často pocit, že se jejich život změnil na pouhou péči o dítě. Proto je důležité, aby byly na změnu identity ze svobodné ženy v matku prakticky i psychicky připravené. Monková v rozhovoru přibližuje i svůj výzkum, ve kterém se zabývá tím, jak dlouhodobý stres, úzkost nebo deprese negativně ovlivňují vývoj plodu.
Na Kolumbijské univerzitě v New Yorku zakládáte Centrum pro přechod k rodičovství. Čím se bude centrum zabývat?
Chceme zkušenosti z klinické praxe a z výzkumu převést do běžného života. Konkrétně zavést prenatální péči, která bude zohledňovat i duševní zdraví a životní pohodu těhotných žen a jejich dětí. Budeme v něm nabízet doprovodné programy, které by měly vést ke snížení jejich stresu a k prevenci duševních onemocnění.
Jako klinická psycholožka se kromě výzkumu věnujete práci s těhotnými ženami a ženami v poporodním období, které trpí stresem či psychickými problémy. Jaká témata budoucí matky trápí, na co je dobré, aby se předem připravily?
Ženy v těhotenství prožívají radost z toho, že se jim narodí dítě, ale mohou mít zároveň i obavy z porodu a z toho, jak se do budoucna změní jejich život. Přemýšlejí také o tom, jak byly ony samy vychovávány a jak chtějí vychovávat své dítě. Po porodu mají matky často pocit, že je to celé jen o dítěti, už to není o nich. Je důležité, aby na to byly připravené, prakticky i psychicky, aby to nemělo nepříznivý vliv na jejich psychický stav. Stát se matkou je změna identity. Mluvíme o tom, jak těžké období je puberta, ale nemluvíme o tom, že je takovým obdobím i začátek rodičovství.
Matky zažívají pocit ztráty
Jaké nekomfortní pocity je běžné během těhotenství a rodičovství zažívat?
Pocit, který si často nepřiznáváme, je pocit ztráty. I když je žena velmi šťastná, že má dítě, může mít zároveň pocit, že o něco přichází. Konkrétně o život nezávislého člověka, který neměl odpovědnost za péči o někoho dalšího. Žena může být milující a obětavou matkou, a mít přitom pocit, že jí chybí něco z toho, jak žila v době, kdy ještě neměla děti.
Jak velkým problémem je stres během těhotenství?
Když je plod občas vystaven běžnému stresu, není to problém, protože občasný stres je součástí života. Dlouhodobý, soustavný a výrazný stres, úzkost nebo deprese mají na plod negativní neurobiologický dopad. Zdá se, že u dítěte zvyšuje riziko budoucích psychických problémů, jako je ADHD, úzkost nebo deprese.
Jak výzkum měření stresu a jeho dopadů probíhá?
Těhotné ženy projdou u nás v laboratoři krátkým zátěžovým testem v podobě kognitivní úlohy (například testem barev a slov). Že pociťují stres, poznáme podle toho, že se jim během testové úlohy zrychlí dech, zvýší se jejich tepová frekvence a krevní tlak. Stresovou zátěž úlohy hodnotí i samy ženy v rámci určité škály. Většina plodů na tuto zátěž, kterou jejich matka pociťuje během provádění testové úlohy, vůbec nereaguje.
Nicméně v případě matek, které trpí depresí či úzkostí, reagují plody zvýšením tepové frekvence. Tyto plody citlivěji vnímají stresem vyvolané změny v dýchání, tepové frekvenci a krevním tlaku, které se projevují v nitroděložním prostředí. Mívají poté reaktivnější temperament. V mozku se u nich objevují vzorce konektivity, které naznačují menší frontální kontrolu nad emočními reakcemi. Později mohou tito jedinci trpět úzkostnými poruchami nebo poruchami pozornosti.
Důležité jsou i první roky života
Máme možnost nějak změnit vliv primárního prostředí, tedy dělohy matky?
Rozhodně. Mozek je velmi plastický a má potenciál se měnit v průběhu celého života. Samozřejmě čím dříve, tím lépe, což znamená, že bychom měli těhotným ženám pomáhat, aby se po psychické stránce dobře cítily. Tak podpoříme i zdravý vývoj mozku plodu. Důležité jsou samozřejmě také první roky života. Jakou má dítě péči, jestli má dostatek emočních podnětů. Proto by měl stát podporovat služby pro rodiče malých dětí, které přispívají k jejich optimálnímu ranému vývoji, i přímou terapeutickou intervenci u malých dětí.
Dalo by se říci, že pozorujeme nárůst ADHD a úzkostných poruch u dětí, protože máme více depresivních matek?
Od pandemie zaznamenáváme více psychických potíží u dětí i dospělých. Může to být ale dáno tím, že jsme se v minulosti duševním zdravím nikdy tolik nezabývali, proto jsme potíže diagnostikovali méně často. Mít psychické potíže bývalo stigma. Vliv mají samozřejmě i sociální média, kvalita vzduchu, jídlo, které jíme. To všechno ovlivňuje neurobiologický vývoj dětí a riziko, že se u nich rozvinou psychické potíže. Deprese u nastávajících matek je jen jednou z mnoha příčin.
Vidíte nějakou výzvu, které bychom se měli věnovat?
Chybí dostatečně široká a finančně dostupná zdravotní péče pro osoby s psychickými problémy. Ve Spojených státech nemáme veřejně dostupnou zdravotní péči. Finančně je navíc péče o duševní zdraví méně podporovaná než péče o fyzické zdraví.
Video: Muž si na den zkusil těhotenství. Nevstal ani z postele (23. 8. 2021)
