Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Chtějí jen kávu, nákup nebo úřední razítko. Místo toho často čelí pohledům, rozpakům i poznámkám

Jeden pohled, jedna poznámka, ticho. Pro lidi s odlišnou tváří může být i nákup zkouškou
Jeden pohled, jedna poznámka, ticho. Pro lidi s odlišnou tváří může být i nákup zkouškouFoto: Shutterstock – Marketa MP
Jeden pohled, jedna poznámka, ticho. Pro lidi s odlišnou tváří může být i nákup zkouškou
Jeden pohled, jedna poznámka, ticho. Pro lidi s odlišnou tváří může být i nákup zkouškouFoto: Shutterstock – Marketa MP

Objednat si kávu, dojít si na úřad, nakoupit nebo se najíst v restauraci. Pro většinu lidí běžné situace, nad kterými nepřemýšlí. Pro lidi s viditelnou odlišností tváře ale mohou znamenat zírání, nejistotu okolí, nevhodné otázky nebo přehlížení. Mezinárodní týden rovnocennosti tváří letos připomíná, že vstřícnost ve službách není laskavost navíc, ale základní respekt.

Přidejte si obsah webu Žena.cz do preferovaných zdrojů pro Google vyhledávání a do oblíbených na Google zprávách

Představte si, že vejdete do kavárny. Nechcete nic zvláštního. Jen si objednat oblíbenou kávu a na chvíli vypnout. Jenže ještě než stihnete pozdravit, cítíte pohledy. Někdo rychle uhne očima, jiný se dívá příliš dlouho, obsluha na okamžik znejistí. A vy přesně víte proč.

Související

Právě na podobné každodenní situace upozorňuje 8. ročník Mezinárodního týdne rovnocennosti tváří, který probíhá od 11. do 15. května 2026. Letošní téma zní „Vstřícnost – v každé službě, ke každému, bez výjimky“ a zaměřuje se na prostředí restaurací, obchodů, úřadů i dalších služeb, kde by měl mít každý člověk stejné právo na důstojné zacházení.

Vstřícnost není jen úsměv

Když se řekne vstřícnost, většina lidí si představí milý tón nebo ochotu poradit. Pro člověka, který kvůli svému vzhledu opakovaně zažívá rozpaky okolí, má ale toto slovo hlubší význam. Znamená, že ho obsluha nehodnotí podle vzhledu, mluví s ním přímo, nepřehlíží ho a neptá se na osobní věci, které jí nepřísluší.

Reklama
Reklama

„Vstřícnost není jen o úsměvu. Je to respekt k právu každého člověka využívat služby bez hodnocení vzhledu,“ říká Eliška Staňková ze spolku Be Treacher-Collins. „Stále se setkáváme s příběhy lidí, kteří jsou přehlíženi, obsluhováni s rozpaky nebo vystaveni nevhodným poznámkám.“

Mnoho nepříjemných situací nemusí vznikat ze zlé vůle. Někdy za nimi stojí nejistota, neznalost nebo trapná snaha „něco říct“. Jenže i drobné reakce se mohou sčítat. Jeden pohled, jedna poznámka, jedno zaváhání obsluhy. A z běžného dne se stane připomínka, že okolí nevidí nejdřív člověka, ale jeho tvář.

Člověk není veřejný příběh k rozebrání

Viditelná odlišnost může být vrozená, spojená se vzácným onemocněním, následkem úrazu, popálenin, operací nebo kožních onemocnění. Pro člověka, který s ní žije, ale není senzací. Je součástí jeho života.

Nejbolestivější přitom nebývá jen otevřené odmítnutí. Často jde o nenápadné situace: obsluha raději komunikuje s doprovodem, zákazníci u vedlejšího stolu zírají, někdo položí příliš osobní otázku typu „Co se vám stalo?“ nebo dospělý nešťastně okřikne dítě, čímž z celé situace udělá ještě větší trapnost.

Související

Člověk s viditelnou odlišností ale nemusí nikomu vysvětlovat svou diagnózu, minulost ani důvod, proč vypadá tak, jak vypadá. Má právo být v kavárně zákazníkem, na úřadě klientem, v obchodě člověkem, který si přišel nakoupit. Ne atrakcí, ne lekcí odvahy, ne důvodem k šeptání.

Za odlišnou tváří je běžný život

Součástí letošního týdne je sdílení autentických příběhů lidí, jejichž diagnóza ovlivňuje vzhled. Podle organizátorů se mnozí ozývají sami, protože vědí, jak důležité je mluvit o zkušenostech, které bývají schované za studem, obavami nebo pocitem osamění.

„Když někdo veřejně promluví, dává tím odvahu dalším. Ukazuje, že za ‚odlišnou tváří‘ je běžný člověk se stejnými právy i potřebami,“ doplňuje Staňková.

Organizátoři upozorňují, že lidé s vrozenými i získanými deformitami obličeje se dlouhodobě potýkají se šikanou, nízkými očekáváními ve škole i v práci, zneužíváním na sociálních sítích nebo izolací. Přitom i oni chtějí žít obyčejný život: chodit do práce, studovat, cestovat, bavit se, navazovat vztahy a řešit běžné starosti stejně jako kdokoliv jiný.

Související

Rovnost začíná v obyčejných situacích

Rovnocennost tváří nezačíná velkými prohlášeními. Často začíná tím, že se nedíváme příliš dlouho, nekomentujeme vzhled cizího člověka, neptáme se na diagnózu a nemluvíme soucitným tónem tam, kde stačí normální respekt. Dítěti můžeme v klidu vysvětlit, že lidé vypadají různě, ale všichni si zaslouží slušné zacházení.

Právě proto letošní kampaň upozorňuje na prostředí služeb. Restaurace, obchody, úřady nebo ordinace by měly být místy, kde vzhled nerozhoduje o kvalitě jednání. Člověk s viditelnou odlišností nepotřebuje zvláštní zacházení, ale samozřejmou slušnost.

Piknik všech tváří 2026

Mezinárodní týden rovnocennosti tváří vyvrcholí v neděli 17. května 2026 veřejnou akcí Piknik všech tváří v parku Gutovka v Praze 10. Neformální setkání, které proběhne od 10 do 18 hodin, je otevřené lidem s viditelnou odlišností, jejich rodinám, odborníkům i široké veřejnosti. Zásadní roli hraje i přítomnost dětí, které se přirozeně setkávají s různými typy vzhledu. Díky těmto setkáním si do budoucna nesou otevřenější pohled na svět a neodsuzují druhé podle vzhledu – protože rozmanitost pro ně není „jiná“, ale běžná a přirozená.

Zdroj: Autorský text, Rovnost tváří

Reklama
Reklama
Reklama