

„Zelenina je pro králíky,“ tvrdí Lukáš, který váží 228 kilogramů. Sám dobře ví, že má poslední šanci zachránit si nejen zdraví, ale i svůj vztah. Proto se přihlásil do Extrémních proměn. Povede se mu změnit svůj život?
Lukáš Skupin žije nedaleko Prahy, provozuje stavební firmu a se svou přítelkyní Hankou tvoří dlouholetý pár. V pořadu otevřeně přiznává: „Takhle tlustého člověka jsem nikdy neviděl. Jen sebe.“
Velké rozměry jej omezují v denním životě. „Nerad někam chodím. Auta jsou mi malá, všechno je mi malé. Jakákoliv židlička s opěrátkem je pro mě trest a past. Vždycky musím potupně prosit, jestli nemají jinou,“ vypráví o úskalích života s tak výraznou nadváhou. „Problém obézních lidí je i ten, že i záchody jsou pro nás miniaturní. Když se dovnitř vecpete a chcete se otočit, tak přes to tělo skoro ani nemůžete. Obezita mi vadí. Je to strašné a nikomu to nepřeju.“
Lukáš je na druhé straně velký pracant. Na stavbě začal už v sedmnácti a tehdy, jak sám vzpomíná, nosil cihly a stavěl domy vlastníma rukama. „To jsem se ještě hýbal,“ říká. Dnes už ale působí jako stavbyvedoucí a většinu fyzické práce přenechává svým zaměstnancům. Je spíš „mozkem operace“ – objíždí stavby, řeší aktuální problémy a plánuje další postupy.
Stravování ale nikdy nebylo jeho silnou stránkou. Když mu partnerka Hanka nabídne k míchaným vejcím rajče nebo něco zdravějšího, odpovídá s nadsázkou: „Zelenina je pro králíky.“ A hned dodává: „Jídlo mám hodně rád a taky si rád přidám, když je ta možnost.“
Jeho partnerka si stěžuje i na to, že z lednice jídlo často mizí. „Kolikrát už jsem viděla, že když projde na záchod, tak jde kolem lednice a něco si tam vezme,“ prozrazuje Hanka. „Nemluvě o tom, že když mám něco nakoupeného a počítám s tím, že to mám, tak druhý den zjistím, že to vlastně nemám, a na stole nacházím prázdné obaly. Kolikrát se hádáme o tom, že mu říkám, že by měl jíst naposledy v šest hodin, a když je sám doma, tak by si to jídlo měl sám také připravit. Už jsem tu tendenci od něj odejít měla, a právě proto jsem mu řekla, aby se někdy díval na svět i mýma očima. Taky by se mu nelíbilo, kdyby měl doma to, co je on.“
„Před třemi lety jsem vážil nějakých sto čtyřicet nebo sto padesát kilo. Měl jsem ale nějaké kolapsy a problémy se zdravím, takže jsem zhubnul třicet kilo za dva měsíce. A za rok jsem přibral sto kilo navíc,“ vzpomíná Lukáš. A Hanka jej doplňuje: „Lukáš byl dříve hodně aktivní. Chodívali jsme ven, na procházky. Uměl se bavit, dokázal bavit ostatní.“
Kvůli nadváze Lukáš radši nejezdí ani na dovolené. Naposledy byl u moře v roce 2018. „Hanka mezitím už byla dvakrát nebo třikrát v Egyptě. Já jsem seděl doma, protože jsem tlustej. Ona mi posílala videa, povídali jsme si skoro každý den, co kdo zažil, ukazovala mi fotky, ale já byl tady,“ konstatuje Lukáš.
Oba si přejí stávající situaci zvrátit.
„Chci, aby byl Lukáš takový, jakého jsem ho potkala před patnácti lety,“ říká Hanka.
„Jsme spolu jako kámoši. Co se týče intimního života, to se dělá blbě, když má přítelkyně padesát kilogramů a já skoro dvěstěpadesát,“ přiznává Lukáš problémy v této oblasti. „Vím, že morbidní obezita je velký problém, že je to krůček do rakve a trpí celé tělo a že můžu klidně umřít. Už se mi stalo to, že se mi zatočila hlava, zakašlal jsem, zatočil jsem se a omdlel jsem. Tak jsem si zavolal sanitku a doktor mi říkal, ať s tím buď něco udělám, ať zhubnu, nebo že do roka a do dne půjdu. Mrzí mě, že to takhle dopadlo, ale já nemám tu vůli zhubnout sám od sebe a také sám trénovat. Sám si nepomůžu, to už vím.“
„Nechci ho ztratit, mám ho ráda, ale musí sám, prostě musí chtít sám,“ zoufá si Hanka.
„Musím se změnit, chci to udělat pro Haničku, vlastně pro nás oba,“ uzavírá to Lukáš. Vyjít však už jen pouhý kilometr do svého ubytování během boot campu v Karlových Varech se ukáže jako velká výzva. Zvládne Lukáš Extrémní proměnu pod dohledem trenéra Martina Košťála? Dozvíte se ve středu večer na TV Nova od 20:20.