Závity pod tlakem: 6 rutinních zlozvyků, které pomalu ničí váš mozek. Pětka vás překvapí

Mozek funguje nejlépe, když dostává přiměřené a pravidelné výzvy – potřebuje pracovat, učit se, pamatovat si, soustředit se. I zdánlivě nevinné denní návyky ho ale mohou potichu „brzdit“.

2. Sledování seriálů „na jeden zátah“

„Seriály a reality show mohou mít na člověka stejně negativní dopad jako nezdravé jídlo,“ říká kanadská psychiatrička Marcia Sirota. Nejde jen o obsah, ale hlavně o dlouhé sezení: výzkumy spojují nadměrný „binge-watching“ se sedavostí, horší kondicí, vyšším kardiovaskulárním rizikem a narušeným spánkem. Srdeční nadace AHA proto doporučuje omezit pasivní sledování a delší sezení průběžně přerušovat – ideálně vstát alespoň jednou za hodinu a rozhýbat se.

3. Dlouhodobá samota a málo kontaktu

Sociální interakce „trénují“ mozek podobně jako tělo cvičení. Dlouhodobá izolace je naopak spojena s vyšším rizikem úzkostí, deprese i demence. WHO upozorňuje, že sociální izolace a osamělost mají měřitelný dopad na zdraví a délku života; některé studie ukazují zhruba o 27–50 % vyšší riziko demence u izolovaných lidí. Prakticky: plánujte pravidelná setkání, zapojte se do komunitních aktivit a – pokud žijete sami – „napište si“ sociální rozvrh stejně poctivě jako pracovní.

4. Nevyvážená strava a přebytek cukru

Mozek potřebuje kvalitní „palivo“. Nadbytek volných/„přidaných“ cukrů a průmyslově upravených jídel souvisí s horší kognitivní výkonností a horším metabolickým zdravím. WHO doporučuje držet příjem volných cukrů pod 10 % denního energetického příjmu (a ideálně pod 5 %); přehledové studie zároveň upozorňují, že chronicky vysoká konzumace cukru může kognici poškozovat. Pozitivní alternativou je středomořský styl stravování (hodně zeleniny, ovoce, luštěnin, celozrnného pečiva, ryb a olivového oleje), který je spojen s pomalejším kognitivním úbytkem a nižším rizikem demence. „Nadměrná konzumace cukru negativně ovlivňuje kognitivní funkce a celkovou duševní pohodu,“ říká k tomu biochemik Matej Kohutiar – a oficiální doporučení jeho varování podporují.

5. Časté přejídání a „pocit plnosti jako režim“

Jíst „do polosyta“ není jen stará rada. Chronické přejídání zvyšuje riziko obezity, inzulinové rezistence a zánětu – a tyto mechanismy se promítají i do mozku: zhoršují signální dráhy inzulinu v mozkové tkáni, zvyšují oxidativní stres a dlouhodobě souvisejí s horší pamětí i rychlejším kognitivním úbytkem. Pomáhá pravidelnost, pestrá strava s vlákninou a bílkovinami, vědomé jedení (pomaleji, bez obrazovek) a práce s porcí.

6. Multitasking a přepínání pozornosti

„Zvládnu všechno najednou“ je lákavá představa, ale mozek je nastavený na sériové zpracování. Multitasking ve skutečnosti znamená rychlé přepínání mezi úkoly, což prodlužuje dobu práce a zvyšuje chybovost. Podle Americké psychologické asociace neseme při přepínání reálné „switching costs“ – zejména u složitějších úkolů trvá návrat do plného soustředění výrazně déle; některé odhady mluví o ztrátě až desítek procent produktivního času. Lepší je monotasking: dělit práci do bloků, vypínat notifikace a dopřát si krátké pauzy mezi úkoly.

Zdroje: idnes.cz, geediting.com, dvojka.rozhlas.cz, who.int