

V dnešním díle seriálu Reforma rozvodů, který ve spolupráci s Fandi mámám připravuje advokátní kancelář ROWAN LEGAL, se zaměříme na téma, které trápí spoustu samoživitelů, a tím je výživné.
Jak již bylo uvedeno v předchozím článku, plánovaná
novela občanského zákoníku by měla přinést zásadní změny
při rozhodování o péči rodičů o nezletilé děti. Jaké
případné změny tedy můžeme v souvislosti s rozhodováním
o výživném očekávat?
V roce 2016 rozjely dvě moderátorky a hlavně mámy Žaneta Slámová a Petra Květová Pšeničná dobročinný projekt FANDI MÁMÁM. Jejich cílem bylo pomoci samoživitelkám a jejich dětem v aktuální tíživé situaci, a to zajištěním materiální pomoci. Chtěly také změnit vnímání postavení samoživitelek ve společnosti tak, aby se na ně lidé nedívali skrz prsty, ale aby je společnost spíš oceňovala za to, že zvládají péči o své děti samy. Od té doby pomáhají každé tři měsíce dalším maminkám samoživitelkám, a to již nejen materiálně, ale i poradensky.
Dle nové právní úpravy by se měli rodiče na péči o dítě podílet, pokud možno, rovnocenně a nejlépe dle jejich vzájemné dohody. V praxi se tak v otázce výživného budou rozlišovat dvě základní situace. Pokud se rodiče dokážou průběžně domlouvat na rozvržení péče i na odpovídajícím výživném, soud rozhodne pouze o tom, že dítě zůstává v péči obou rodičů a nebude blíže určovat rozsah péče rodičů ani rozsah jejich vyživovací povinnosti. Ve druhé variantě, kdy se rodiče nedokážou dohodnout, bude soud i nadále autoritativně rozhodovat, a to o rozsahu péče o dítě i o výživném. Oproti stávající úpravě změna spočívá v tom, že výživné se v takovém případě bude v zásadě vždy určovat oběma rodičům, a ne pouze jednomu z nich. Konkrétní rozsah péče o dítě každého z rodičů bude ve stanovení výše výživného zohledněn tak, že méně pečující rodič by měl úhradou výživného kompenzovat svůj deficit v péči.
Zajímavou novinkou, se kterou novela počítá, je možnost soudu při rozhodování o výživném přihlédnout k budoucí změně odůvodněných potřeb dítěte, lze-li je rozumně určit. Tato nová právní úprava tedy dává soudům možnost určit při stanovení výživného pro nezletilé jeho pravidelné zvyšování v budoucnu, pokud se dá tato změna určitým způsobem odhadnout.
Při určování výživného by soudům měla být nápomocná již
nyní používaná doporučující tabulka Ministerstva
spravedlnosti, která udává výši výživného se zohledněním
věku a životní etapy dítěte.
Možnost soudů stanovit vyšší výživné v budoucnu by mohla předcházet sporům mezi rodiči o zvyšování výživného na dítě, které soudy řeší na denní bázi. Zároveň zde však vyvstává mnoho otázek, jako třeba zda se soudy při rozhodování budou striktně držet doporučující tabulky či budou přihlížet k dohodě rodičů. Za důležité považujeme, jakým způsobem se bude vykládat pojem „rozumně určitelných změn v odůvodněných potřebách dítěte“. Fungování této navrhované změny tedy nejspíše ukáže až samotná praxe.
Velkou změnou, kterou by novela měla přinést, je úprava snížení výživného, pokud dojde u dětí nebo u rodičů k podstatné změně poměrů oproti předchozímu soudnímu rozhodnutí. Pokud v současnosti soud rozhodne o snížení výživného zpětně (například k datu zahájení řízení), doposud uhrazené výživné se rodiči nevrací. To může vést až k zadlužení toho rodiče, na jehož straně dojde k objektivní nemožnosti hradit výživné v dosavadní výši. Jako řešení se podle nové úpravy jeví přiměřené odečtení již poskytnutého výživného z budoucích splátek výživného.
Nová úprava si též klade za cíl zlepšení vymahatelnosti výživného po rodiči, který výživné na své dítě neplatí řádně a včas. Měla by být zavedena možnost druhého rodiče postoupit za úplatu splatnou peněžitou pohledávku na výživné na třetí osobu (například na příbuzného nebo na společnost, která se zabývá vymáháním pohledávek). Tento postup by měl pomoci zejména rodičům, kteří nemají dostatečné finanční prostředky na vymáhání dlužného výživného či k vymáhání z jakýchkoli jiných důvodů nechtějí sami přistoupit. Tímto způsobem získá rodič, kterému není druhým rodičem výživné řádně hrazeno, finanční prostředky na výživu dítěte rychleji a jednodušeji, než kdyby musel výživné vymáhat exekučně nebo soudně.
Dalším způsobem motivace rodiče k pravidelnému placení výživného je zavedení zvýšení úrokové sazby za prodlení při jeho neplacení. Předpokládá se, že tuto sazbu stanoví nařízení vlády a tato částka bude vyšší než zákonný úrok z prodlení pro ostatní pohledávky.
Další články ze seriálu Reforma rozvodů najdete zde.