Proč sami sebe nepolechtáte? Tajemství reflexu od historie po moderní vědu

Proč nás lechtání od druhých rozesmívá, ale sami sebe nepolechtáme? Tento fascinující reflex provází lidstvo po staletí – od starověkých rituálů až po moderní vědecké výzkumy. Objevte, jak mozek předvídá naše vlastní pohyby, proč je lechtání spojeno se smíchem a jakou roli hrálo v historii i mezilidských vztazích.

Lechtání je fascinující jev, který kombinuje fyzické podněty s emocionálními reakcemi. Ačkoli se s ním setkáváme už od dětství, zůstává jeho přesný význam a účel záhadou. Proč lechtání vnímáme jako příjemné, někdy nepříjemné a proč nás vůbec rozesmívá?

Co je lechtání?

Lechtání je reflexní reakce na doteky, které stimulují specifická nervová zakončení na kůži. Prvním typem lechtání je knismesis. Jemné, spíše dráždivé lechtání, které připomíná šimrání, například když na kůži ucítíme mouchu. Tento druh lechtání nevyvolává smích, ale často vede k reflexnímu uškubnutí. Druhým typem lechtání je gargalesis. Intenzivní, „klasické“ lechtání, které způsobuje smích a je obvykle spojeno s dotyky na citlivých místech, jako jsou chodidla, boky, podpaží nebo krk.

Prohlédnout grafiku