První silikonové prsní implantáty byly voperovány před více než 60 lety, 16. března 1962. Jejich příjemkyní byla Američanka Timmie Jean Lindseyová v Houstonu. Operace proběhla úspěšně a Lindseyová žije s úpravou bez problémů dodnes.




Před téměř 183 lety se narodil německý lékař původem z Čech Vincenz Czerny, který jako první provedl plastickou operaci prsu. Zemřel v roce 1916.
První silikonové prsní implantáty byly voperovány před více než 60 lety, 16. března 1962. Jejich příjemkyní byla Američanka Timmie Jean Lindseyová v Houstonu. Operace proběhla úspěšně a Lindseyová žije s úpravou bez problémů dodnes.
Pokusy se zvětšením ňader se prováděly už dříve. Například německý lékař českého původu Vincenz Czerny už v roce 1895 vytvořil implantát z tukové tkáně pacientky z nezhoubného nádoru na jejích zádech. Na začátku 20. století se k vycpávání ňader používala guma, slonovina, hovězí chrupavka nebo skleněné kuličky, a později silikonové injekce, které ovšem způsobovaly bolesti.
Plastickou chirurgii si veřejnost spojuje hlavně s marnivostí filmových hvězd, které prodělávají stále další zákroky s vidinou věčného mládí. Chirurgové se ale od nepaměti hlavně snažili pomoct pacientům, které znetvořila nehoda nebo nemoc.
Prohlédněte si galerii a podívejte se, jak operovali lékaři nosy ve staré Indii, co je to „odbraďovač“ a kolik plastik prodělala Marilyn Monroe.
Plastická chirurgie sahá až do roku 600 před naším letopočtem. Jejím průkopníkem byl indický lékař Sušruta. Jeho pojednání o medicíně známé jako Suśruta-saṁhitā mu vyneslo přezdívku otec plastické chirurgie.
Sushruta, one of the earliest surgeons of the recorded history (600 B.C.) is believed to be the first individual to describe plastic surgery
— 🚩Harshad Dhamale™ 🇮🇳 (@iDivineArjuna) June 11, 2020
Sushruta describes the basic principles of plastic surgery in his famous ancient treatise 'Sushruta Samhita'#Scientific_Sanatan_Dharma pic.twitter.com/W6bfyW1Fql
Plastická chirurgie sahá až do roku 600 před naším letopočtem. Jejím průkopníkem byl indický lékař Sušruta. Jeho pojednání o medicíně známé jako Suśruta-saṁhitā mu vyneslo přezdívku otec plastické chirurgie.
Sushruta, one of the earliest surgeons of the recorded history (600 B.C.) is believed to be the first individual to describe plastic surgery
— 🚩Harshad Dhamale™ 🇮🇳 (@iDivineArjuna) June 11, 2020
Sushruta describes the basic principles of plastic surgery in his famous ancient treatise 'Sushruta Samhita'#Scientific_Sanatan_Dharma pic.twitter.com/W6bfyW1Fql
Spis obsahuje základní principy medicínského oboru, který dnes pomáhá lidem vrátit jejich původní podobu po vážných úrazech, ale může se stát i prostředkem, jak o svou tvář sérií zbytečných operací přijít.
Sušruta popsal případy transplantce kůže a dokonce operace nosu. K modelaci operatér využíval vyříznutý kus kůže z čela. Operaci vyhledávali nešťastníci, kteří o nos přišli za trest, například kvůli krádeži.

Římský encyklopedista Aulus Cornelius Celsus (25 př. n. l. – 50 n. l.) napsal rozsáhlý encyklopedický svazek, v němž shrnul tehdejší vědění, dochovala se z něj „jen“ část o lékařství s názvem De medicina. Věnuje se v ní stravě, lékům a chirurgii, včetně té plastické.
![The Roman scholar Aulus Cornelius Celsus recorded surgical techniques, including plastic surgery, in the first century AD.
Aulus Cornelius Celsus. Lithograph; 18.3 x 17.7 cm.
Date Unknown. Published in Paris, Lith. de Gregoire et Deneux, 1865
Source [1]
Author
Pierre-Roch Vigneron (1789–1872) Blue pencil.svg wikidata:Q4111950
Licensing
Public domain
This work is in the public domain in its country of origin and other countries and areas where the copyright term is the author's life plus 70 years or fewer.](https://media.eco-files.cz/economia/production/files/2025/10/22/19/40/31/c5a2631f-6e4e-4954-b50b-a0cca880a920/cfe62c7b7ded379f9e8d7a7c25018fd4_extract-194-0-1386-924_resize-600-400_.jpg)
Obrázek ukazuje plastiku nosu v 16. století. Proceduru si vyžádala epidemie syfilidy. Jedním z příznaků nemoci je totiž odumírání měkké tkáně. Pacienti kvůli onemocnění končili s dírou místo nosu, což představovalo společenské stigma. Dokonce i lidmi, kteří přišli o čichový orgán z jiného důvodu, veřejnost opovrhovala, domnívala se totiž, že trpí touto nakažlivou chorobou. Lidé si proto pořizovali náhradní nosy z různých materiálů. Tehdejší lékaři se pokoušeli vyrobit náhražku odřezáním kůže z pacientovy paže, z ní se pak snažili nos vymodelovat.

Ilustrace operace tváře z roku 1846.

Ukázka prvního faceliftu provedeného ženou, konkrétně francouzskou lékařkou Suzanne Noelovou. Obrázek ukazuje pacientku před zákrokem a po něm. Chirurgyně zahájila studia v roce 1905 a specializovala se na dermatologii, ale brzy se začala věnovat kosmetické chirurgii, operovala také vojáky během první světové války.

Křivky mládí inzeruje reklama na přístroj na redukci druhé brady. Stačí zatáhnout za šňůrky a brada zmizí, sebevědomí vylétne nahoru. Zařízení inzerát popisuje jako „odbraďovač“ a „zkrášlovač“. (Nemáte zač).
První pokusy o zvětšení prsou dnes budí rozpaky. Snaha lékařů o „přifouknutí“ hrudního koše byla „enormní“. Používali k tomu různé houbovité materiály a dokonce dřevo nebo sklo. Do ňader se vstřikoval i parafín, metoda se ale neosvědčila. Pacientkám se dělalo zle, materiál totiž prosakoval dále do těla.

Slavná americká nemocnice Walter Reed už neexistuje. Během sto let se v ní léčili generálové a váleční veteráni. Na snímku lékaři vytvářejí model tváře, který pomůže při operaci znetvořeného vojáka.

Vojákům, kteří v první světové válce přišli v boji o část tváře, pomáhala sochařka Anna Colemanová. Podobu vracela francouzským veteránům prostřednictvím zdařilých masek. Ty samozřejmě neumožňovaly vyjádřit emoci pomocí obličejových svalů, vojáci se ale mohli vrátit ke svým rodinám a do běžného života.

Příprava na plastickou operaci v roce 1927. Ženě na snímku je 82 let. Doktor Bouchon operoval v Paříži a pacientce chtěl pomoci od vrásek na krku a také na tváři.

Doktor Bouchon provádí anestezii před operací.

Plastické operace nebyly nijak neobvyklé už ve 20. letech minulého století. Snímky doprovázejí článek v časopise The Sphere s názvem „Nové tváře za staré“.

A ještě 20. léta. Schopnosti lékařů se stále lepšily. Snímek vlevo ukazuje facelift a následky – výraznou jizvu. Druhá fotografie odhaluje vylepšenou metodu, lékař provedl řez za uchem, zákrok se tak obešel bez viditelné jizvy. S technikou přišel německý plastický chirurg Jacques Joseph.

Vyvolat v zákazníkovi pocit méněcennosti a následně mu na základě pocitu nedostatečnosti prodat produkt, který nepotřebuje, je stará tradice. Dokazuje to i přiložený inzerát na tvarovač křivého nosu. To, jak člověk vypadá, je naprosto zásadní, hlásá reklama a doporučuje nos napravovat v noci a být pak krásným ve dne.

O tom, jestli tento pán tvarovač nosu nosil, nejsou záznamy. Ve 30. letech 20. století ale podstoupil operaci.
RT @DangerMindsBlog 1930s Nose Jobs ~ Vintage Plastic Surgeryhttps://t.co/bYizNvcnIl pic.twitter.com/YHi4B1oMGQ
— Wednesday (@genericpanic) November 21, 2015
Plastická operace v roce 1938.

Vyletí z kukly motýl? Ženy s obvázaným obličejem, někdy mezi léty 1930 a 1940.
Saving Face
— Wanker & Wanker (@Wanker4Wanker) April 9, 2022
A couple of the many products available in this print.https://t.co/fbHI7EWxyI#face #plasticsurgery #vintage #blackandwhitephotography #sale #shoppingonline #onlineshopping pic.twitter.com/l5VWh6jBdK
Nejvýrazněji se věk a tíha prožitých let projevují kolem očí. Této oblasti se proto plastičtí chirurgové věnují velmi často.

Červenec roku 1949 se chýlí ke konci a hollywoodský plastický chirurg Robert Allyn Franklin zkoumá nos modelky Fran Coopeové. Nos přemodeloval a odstranil z něj malou nerovnost. Operace trvala jen půl hodiny. Slečna Cooperová se domnívala, že rovnější nos prospěje její filmové kariéře. Znáte ji?

Vlevo Marilyn Monroe v roce 1946 a vpravo po řadě operací. Do aukce šly nedávno zdravotní záznamy ošetřujících lékařů slavné herečky spolu s rentgeny. Díky dokumentaci vyšlo najevo, že hvězda prodělala během let třeba plastiku brady a špičky nosu.

Ústav kosmetiky hl. m. Prahy. Jméno lékařky, která provádí operaci obličeje v oddělení plastické chirurgie, je Mudr. Božena Rypáčková. Dobový text k fotografii z roku 1961 uvádí, že se jedná o zdravotnické zařízení, kde šest lékařů-dermatologů, chirurg a 30 odborně zdravotně školených sester pečuje o zdravý vzhled pracujících.

Na snímku speciální přístroje pomáhají při léčbě nadměrné váhy a kosmetických vad. 1961, tamtéž.

Procedura v Ústavu kosmetiky hl. m. Prahy v roce 1961.

Jsou to dva dny od vstupu sovětských vojsk do Československa a doktorka Inna Kolgunenková se právě věnuje pacientce v moskevském kosmetickém ústavu. Je 23. 8. 1968.

Rok 1966. Primář oddělení plastické chirurgie v Třinci MUDr. Richard Kluzák operuje poúrazovou deformaci dolního víčka. Jeden z pěti speciálních ústavů pro plastickou chirurgii v ČSSR byl tehdy v nové nemocnici v Třinci. Vznikl z iniciativy vedoucího pracovníka čs. plastické chirurgie prof. MUDr. Václava Karfíka, DrSc., přednosty pražské kliniky.

Příprava na operaci ňader. Pacientce lékaři voperují prsní implantáty. USA, Arizona, 80. léta.

Pozoruhodnou proměnou prošlo v 70. letech minulého století pět zpívajících umělců, kteří se rozhodli přijmout podobu zesnulých rockových hvězd. Snímek je z konce srpna 1978, v září téhož roku kapela plánovala vystoupení s odhalením nových tváří. A v jaké ikony se toužili proměnit?

Operace je vyšla na půl milionu amerických dolarů. Při pohledu zleva doprava sedí Mona Moorová, která se stala zpěvačkou Janis Joplinovou, Mark Hazenbrouk je folkový zpěvák Jim Croce, Duke O‚Connell se proměnil ve frontmana The Doors Jima Morrisona. V pozadí stojí Erin Ryanová coby první ženský Elvis a Jessie Botl také coby král rokenrolu.

Proměna Michaela Jacksona je zcela zřetelná, i když ji zpěvák během let popíral nebo ji přičítal neinfekční kožní poruše vitiliga.









