

Rozdíly v platech mužů a žen jsou v české společnosti pořád přítomny. Podle Niny Wenzlové, manažerky nadnárodní společnosti, je to spíš důsledek zaužívaných zvyků než aktivní politika zdejších firem. Nic to ale nemění na faktu, že to má dopad na život mnohých z nás. „Mělo by být přirozené, aby si ženy navzájem pomáhaly,“ říká Wenzlová, která se sama vymezuje proti zastaralým praktikám.
Kariéra na vedoucí pozici bývá často plná nečekaných zvratů, výzev, ale také příležitostí, které člověka formují a přivedou na cestu, kterou si možná úplně nepředstavoval. Příběh Niny Wenzlové se rozvíjel podobně – na začátku kariéry si nekladla velké ambice, neměla vzory ani kontakty, které by ji nasměrovaly. Když se na počátku kariéry rozhodla jít studovat a věnovat se práci ve veřejném sektoru, neměla tušení, že jednou povede celý tým. Dnes je úspěšnou a respektovanou ředitelkou v nadnárodní společnosti, přičemž podporu, kterou získala na začátku své kariéry, se snaží předávat dál.
„Nikdy jsem neplánovala, že se stanu lídrem – netížila mě žádná očekávání, ale ani mě v kariéře nikdo nevedl a neměla jsem kontakty. Vedoucí pozice si mě našla sama, když mě povýšili na vedoucí týmu, zatímco jsem byla těhotná,“ vzpomíná dnes s tím, že za postup v kariéře tenkrát vděčila zejména svému tehdejšímu nadřízenému, který v ní viděl potenciál.
Nina Wenzlová se momentálně živí jako Corporate Affairs Director ve společnosti Mars. Má za sebou více než dvacet let zkušeností v oblasti komunikace, zahrnujících B2B, B2C, práci v agenturách a dlouhodobé působení ve společnosti Mars napříč různými obory. Je vysoce respektovanou členkou vedoucích týmů obchodních jednotek, která dokáže své kolegy vést k výborným výsledkům a úspěchům.
Pravidelně vystupuje na akcích, jako je Equal Pay Day, kde svým příkladem podporuje ženy v byznysu, usnadňuje jejich návrat do práce po mateřské dovolené a bojuje za rovné příležitosti pro ženy i muže na pracovišti. Bydlí v Mnichově a je matkou dvou dospívajících dcer.
Přesto si uvědomuje, že když přijde na muže a ženy ve vedoucích rolích, společnost je může vnímat jinak. „Vnímání úspěšného vedoucího se často shoduje s chováním, které si spojujeme s muži. Být dominantní a rázný, přijímat těžká rozhodnutí bez projevování emocí nebo zranitelnosti, nepřiznávat chyby a upřednostňovat práci před rodinou,“ uvažuje Wenzlová. „Ženám, které chtěly být manažerkami, se často radilo, aby se chovaly více jako muži. Ale to není nutné a ani to není můj styl. Chvíli mi trvalo, než jsem si uvědomila, že i mé vlastnosti mohou být silnou stránkou, na které mohu stavět – například to, že jako introvert umím skvěle budovat důvěru v týmu.“
Jako žena a matka ve vedoucí roli došla k závěru, že firmám se vyplácí být k rodičům – jak k matkám, tak i k otcům – co nejvíc vstřícní. „Děti jsou přirozenou součástí životů mnoha z nás. Když vedoucí pracovníci (muži i ženy) odcházejí z jednání dříve, protože musí vyzvednout své děti nebo je odvést k lékaři, jsou tím nejlepším možným vzorem,“ říká Nina Wenzlová.
Pro ni je rovnost na pracovišti nejen o zastávání pozic, ale i o tom, jak jsou lidé vybíráni a odměňováni. „Každá společensky odpovědná firma by měla zajistit rovné platové podmínky pro ženy,“ dodává, co považuje za neodmyslitelnou součást spravedlivé firemní kultury. „Základem spravedlivého náboru je nestranné výběrové řízení, při kterém jsou uchazeči posuzováni výhradně na základě svých zkušeností a dovedností.“
V průběhu své kariéry si Nina uvědomila, jak důležitá je podpora, zejména pro ženy, které čelí specifickým výzvám spojeným s mateřstvím. „Mnoho novopečených matek se potýká s pochybnostmi o sobě samých a s obavami, že narození dítěte znamená vzdát se kariéry. Jakmile si uvědomí, že tomu tak není, výrazně to zvýší jejich sebevědomí.“
V mnoha profesích, kde je vysoký tlak na výkon a čas, může být pro ženy, které se chtějí věnovat i rodině, skutečnou výzvou najít rovnováhu. „Abychom byli úspěšní v profesním životě, musíme svou práci mít rádi a cítit se v ní naplněni, ale je také důležité umět si stanovit hranice,“ upozorňuje Wenzlová. „To je pro ženy obzvlášť těžké, protože se často snaží být dokonalou matkou, partnerkou i skvělou kolegyní. Často cítí potřebu dokazovat, že mateřství neovlivňuje jejich pracovní výkon. Pro mě bylo důležité naučit se dávat na první místo své vlastní zdraví a pohodu a umět se ozvat, když je toho příliš. Jen když mám dostatek energie, mohu podávat dobré výkony jak v osobním životě, tak v kariéře. Najít tu správnou rovnováhu je neustálá výzva, ale rozhodně to stojí za to.“
Wenzlová upozorňuje třeba i na to, že podle Eurostatu české ženy stále vydělávají průměrně o 18 procent méně než muži, přičemž největší rozdíly v platech se vyskytují v profesích, jako jsou vrcholové manažerské pozice a zákonodárci. Genderový platový rozdíl není většinou výsledkem záměrné firemní politiky, ale spíše důsledkem dlouhodobých zvyků a stereotypů. I přesto – nebo možná právě proto – se situace za posledních 22 let zlepšila jen o 5 procent. Podle ní je proto čas, aby rovnost v odměňování byla skutečnou prioritou pro všechny a firmy začaly aktivně prověřovat, zda skutečně nabízejí spravedlivé podmínky a rovné příležitosti pro všechny své zaměstnance.
Jelikož se tato situace může zdát trochu pochmurná, vyzývá Wenzlová k tomu, aby si ženy hlavně pomáhaly vzájemně. „Své kolegyně vždy ráda a ochotně podpořím – ať už formou upřímné zpětné vazby, inspirace, nebo pomocné ruky. Ve svém týmu se snažím jít příkladem,“ říká s tím, že pro ni se jedná o přirozený proces a tuto mentalitu se snaží šířit i napříč firmou. Ženy, a to nejen ve vedoucích pozicích, pořád čelí škodlivým stereotypům.
„Stále existují mylné předpoklady – že ženy se nikdy nebudou plně věnovat své práci, protože dávají přednost rodině, že nemohou dostávat velké úkoly, které by jim zajistily potřebnou viditelnost, protože to zasáhne jejich osobní život – to je obava, která je někdy vyjadřována s dobrým úmyslem, ale nikdo by na to nepomyslel, pokud by se jednalo o muže,“ vykresluje problematiku Wenzlová a dodává: „Další stereotypy zahrnují například předpoklad, že ženy jsou příliš emocionální pro určité projekty nebo že automaticky přebírají organizační úkoly, jako je zajišťování dárků k narozeninám nebo psaní poznámek.“
Ve svém pracovním, ale i osobním životě proto klade na témata rovnoprávného postavení žen a mužů velký význam. A jak zní její rady pro ambiciózní mladé talenty? „Odvažte se vystoupit ze své komfortní zóny. Co nejhoršího se může stát? Chopte se příležitosti, pošlete životopis, přihlaste se na ten kurz, řekněte ano novému projektu, ozvěte se a aktivně pracujte na naplnění svých snů,“ vyzývá Wenzlová nejen mladé ženy, které touží po vedoucích rolích.
Když přijde kariérní úspěch, upozorňuje ale na důležitost konexí a podpory okolí. „Úspěch není sólová cesta. Všem ženám, které chtějí rozvíjet svou kariéru, bych doporučila, aby se nebály opřít o mentory, spojence a kolegy. Investujte čas do budování sítě, která podpoří váš profesní i osobní rozvoj – a zahrnuje jak lidi uvnitř i vně vaší organizace, tak kolegy na různých úrovních kariéry. Ti, kdo jsou o krok dál, by neměli být jen mentory, ale i sponzory – tedy lidmi, kteří aktivně podpoří váš kariérní růst.“
Pro Ninu Wenzlovou je úspěch definován nejen kariérními výsledky, ale také tím, jaký odkaz zanechá v očích dalších žen, které se nebojí být ambiciózní a zároveň autentické. „Zakládejte si na své síle a nebojte se být zranitelné,“ zní její rada na závěr.