

V dnešním světě, kde se pracovní i osobní požadavky neustále zvyšují, je duševní rovnováha základem zdravého a spokojeného života. Podle definice Světové zdravotnické organizace není zdraví jen nepřítomností nemoci, ale stavem úplné tělesné, duševní a sociální pohody. A právě duševní zdraví sehrává klíčovou roli – zvláště pro ženy, které často zvládají více životních rolí současně.
„Stresové situace se vyskytují na většině pracovišť, nejde tedy jen o individuální záležitost, ale i o téma, které se týká zaměstnavatelů,” upozorňuje psycholožka Miriama Bírešová. „Výsledky a efektivita jsou úzce propojeny s psychickým stavem jednotlivce. Pokud dojde k narušení vnitřní stability, může se to projevit zvýšeným emočním napětím, poklesem psychické pohody a následně i zhoršením pracovního výkonu.”
Za nejčastější příčiny stresu bývá považována nerovnováha mezi nároky a možnostmi – tedy mezi tím, co se od nás očekává, a tím, co reálně zvládáme. Stres může pramenit z přehlcení úkoly, nejasného zadání, rušivého prostředí nebo napjatých vztahů s kolegy. Významnou roli přitom hraje i naše vnitřní nastavení – schopnost říci „ne“, umění odpočívat i celková psychická odolnost.
Pokud tyto stresové faktory přetrvávají dlouhodobě, hrozí rozvoj syndromu vyhoření. Tento pojem se v odborné literatuře objevil poprvé v roce 1974 a jeho základní charakteristika zůstává dodnes obdobná.
„Vyhoření představuje psychický stav spojený s chronickým vyčerpáním – jak emočním, tak kognitivním – a často i celkovou únavou. Vyskytuje se převážně u profesí orientovaných na práci s lidmi, ale může postihnout kohokoliv. Na rozdíl od jiných psychických potíží má syndrom vyhoření přímou vazbu na pracovní činnost. Obtíže se zpravidla vztahují k výkonu práce a po přesunu pozornosti na soukromý život často dochází k jejich zmírnění,” vysvětluje Bírešová.
Dobrou zprávou je, že pokud včas rozpoznáte příznaky vyčerpání, můžete jeho rozvoj účinně zastavit.
Prvním krokem je pojmenovat, co vás nejvíce zatěžuje. Jde o pracovní přetížení? Chybí vám podpora? Ruší vás okolí nebo nemáte prostor se soustředit? Jde o příliš mnoho úkolů nebo přehlcenost? Nejasné zadání? Není k dispozici nikdo, koho se mohu zeptat na radu? Vadí mi přílišný ruch a nemohu se soustředit? Nebo jde o špatné vztahy s kolegy?
Teprve ve chvíli, kdy znáte příčinu, je možné zavádět smysluplná opatření – ať už jde o lepší organizaci dne, úpravu pracovního prostředí nebo otevřenou komunikaci s kolegy.
„Možná řešení se liší podle pracovní pozice – může jít například o úpravu prostředí, požádání kolegů či nadřízeného o podporu nebo pomoc. U vedoucích rolí může být naopak vhodné delegování pravomocí a odpovědnosti, lepší práce s časem, efektivnější organizace činností a podobně,” dodává Bírešová.
Někdy pomůže pouhé rozdělení odpovědností, jindy je nutné aktivně budovat hranice mezi pracovním a osobním časem. A právě rovnováha mezi prací a soukromím je základem duševního zdraví. Dbejte na pravidelný pohyb, dostatek spánku, zdravé stravování, ale i na malé radosti, které vás nabíjejí – procházka, setkání s přítelkyní, chvíle ticha u šálku čaje. Celkově je dobré zaměřit se na zdravý životní styl: dopřát si dostatek času na odpočinek, pravidelný spánek, regeneraci sil a pohybové nebo sportovní aktivity. Pomoci může i jednoduchá „detoxikace“ od digitálních technologií – večerní odpočinek bez obrazovek je malý, ale účinný krok k vnitřnímu klidu.
Pomoci může i efektivnější nakládání s časem – stačí rozpoznat tzv. požírače času, tedy činnosti, které nám berou energii, ale nepřinášejí skutečnou hodnotu. Pokud se jich vědomě zbavíme, vznikne prostor pro aktivity, které nás naplňují a obohacují – ať už fyzicky, emocionálně, společensky nebo duševně.
A pokud cítíte, že je toho na vás příliš, nestyďte se vyhledat odbornou pomoc. Psychoterapie dnes není znakem slabosti, ale odvahou převzít zodpovědnost za své zdraví a pohodu.
Zdroje: nudz.cz, mind.org.uk, healthplus.cz