S laskavým a ochotným přístupem se pak setkal i ve Fakultní nemocnici v Motole. Před samotnou operací mu tamní lékaři vše podrobně vysvětlili. „Každé léčbě předchází řada vyšetření, jejichž cílem je navrhnout pro konkrétního pacienta na míru ušitý léčebný plán. Využíváme přitom umělou inteligenci, 3D model plic a pokročilé zobrazovací metody, včetně modelace pomocí virtuální a rozšířené reality,“ vysvětluje prof. MUDr. Robert Lischke, Ph.D., přednosta kliniky a vedoucí Pneumoonkochirurgického centra a Národního programu transplantace plic. „3D model plic nám napověděl, že nádor můžeme bezpečně operovat.“
„Podstoupil jsem tzv. robotickou operaci, při které chirurgové nemusí otvírat celý hrudník. Na těle jsem tak měl jenom několik malých vpichů,“ popisuje Roman. „Než se lékař naučí robota rutinně ovládat, potřebuje léta praxe a být neustále na sále. Vzhledem k tomu, že na naší klinice ročně provedeme přibližně 3000 operací, o praxi není nouze,“ připomíná prof. Lischke.
Pomocí robotické ruky – speciálního chirurgického přístroje – mu lékaři odstranili nejen nádor, ale rovnou celý plicní lalok. Operace se zdařila a pozitivní byl i následný histologický rozbor – v uzlinách se nenalezla žádná další nádorová ložiska.
Díky šetrné technice zákroku Roman netrpěl výraznějšími bolestmi. „Večer po operaci mi sestřička nabízela jídlo, neměl jsem ale hlad. Když jsem ji asi o hodinu později přece jen o něco malého k snědku požádal, ochotně mi donesla jogurt. Možná to zní jako banalita, taková vstřícnost a lidskost ale podle mě úplnou samozřejmostí není,“ říká pacient.