Reklama
Reklama

Začalo to únavou, pak přišel šok. Marii diagnostikovali zákeřnou formu rakoviny krve

Rok 2017 byl pro paní Marii rokem velkých změn – po rozvodu a odchodu z rodinné firmy začínala nový život. Rozhodla se vrátit k práci ve školství a těšila se na zaslouženou svobodu. V létě si splnila sen – odjela na dovolenou na Srí Lanku. Jenže únava, které nepřikládala velký význam, se ukázala být příznakem většího problému.

Paní Marie
Paní MarieFoto: Archiv p. Marie
Paní Marie
Paní MarieFoto: Archiv p. Marie
Daniela Straková
Daniela Straková

Na rok 2017 nevzpomíná Marie v dobrém, i když to mělo být podle jejího plánu období velkých změn. Dostavily se ovšem i věci, se kterými nepočítala a po pravdě, se kterými ani nikdo počítat nechce.

 V prosinci jsem dostala silnou chřipku, která mě vyčerpala, ale přesto jsem se rozhodla odjet na dovolenou,“ vypráví paní Marie o tom, jak si chtěla splnit sen a vidět Srí Lanku. „I když jsem během dovolené užívala léky proti bolesti a trápila mě únava, odvezla jsem si z ní úžasné zážitky, které mi zase dodaly sílu.“

Dovolenou si sice užila, ale zdravotní problémy nezmizely. Po návratu z dovolené začala pociťovat silné bolesti v oblasti žeber. Lékaři zjistili, že má zlomená tři žebra, i když k žádnému zranění nedošlo. Následovala řada vyšetření – scintigrafie, onkologie, neurologie. Po operaci hypofýzy, při které se naštěstí nádor nepotvrdil, přišel psychický kolaps. Lékaři dlouho nedokázali určit diagnózu, až nakonec odhalili mnohočetný myelom – zákeřnou formu rakoviny krve. Kvůli neobvyklému průběhu onemocnění nebyla nemoc dlouho odhalena. Důvodem, proč lékaři příčinu mých potíží neodhalili dříve, byla nepřítomnost typické bílkoviny paraproteinu – v mé krvi. Přesto, že mou praktickou lékařku tato varianta napadla, zavrhla ji, protože neobjevila typické známky,“ přibližuje paní Marie. Po několika týdnech nejistoty se dostala k hematologovi, který jí do větších detailů vysvětlil, co se vlastně s jejím tělem děje. 

Reklama
Reklama

Následovalo několik dalších fází léčby, nové léky, pravidelné cesty z jižních Čech do Prahy. „Dušnost byla mým každodenním průvodcem.“ Přesto se nevzdávala. Aktuálně dochází na léčbu každých čtrnáct dní a poslední výsledky přinášejí naději. Do práce by se ráda vrátila, ale zákeřná nemoc jí neumožnila pracovat déle než půl roku.

„Jako mnozí z nás, pacientů s mnohočetným myelomem, si i já kladu otázku – proč? Proč právě mě to potkalo?“ zamýšlí se paní Marie nad svým osudem. „Možná jsem žila více pro druhé než pro sebe. Rodina, děti, práce. Slovo „nejde to mi bylo cizí. Až s příchodem nemoci jsem si uvědomila, co je skutečně důležité. Teď se učím žít jinak. Více odpočívám a věnuji se tomu, co mě baví a naplňuje.“

MUDr. Jan Straub, hematolog ze Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, k jejímu případu dodává: „Na počátku mé lékařské praxe bylo slovo ‚nejde‘ v léčbě pacientů často nelítostnou pravdou. V té době jsme opravdu měli velmi omezené léčebné možnosti a v případě relapsu mnohočetného myelomu jsme neměli prakticky žádnou šanci nemoc zastavit. S objevením prvního cíleného léku – bortezomibu na počátku 21. století se náhle rozjela éra nových léků včetně cílených protilátek proti myelomovým nádorovým buňkám, díky kterým je nyní naše pacientka opět v remisi a zpět v běžném životě.“

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama