Ať vás v pondělí netrefí. Po změně času na letní roste riziko infarktu a mrtvice

Rizikové je pak zejména pondělí. 

„Odborné studie uvádějí, že po změně času dochází právě v tento den k nárůstu výskytu kardiovaskulárních příhod, a to přibližně o čtyři až 24 procent,“ upozorňuje Aleš Linhart z České kardiologické společnosti.

Príčin, proč tomu tak je, může být několik. Změna času totiž narušuje cirkadiánní rytmus, tedy naše vnitřní hodiny, které regulují i krevní tlak a srdeční tep. Tím, že spíme méně, byť jen o hodinu, navyšuje se hladina stresových hormonů, což může vést k mírnému zvýšení tlaku. Stres z nevyspání a změny rytmu pak mohou podpořit tvorbu krevních sraženin, které jsou přímou příčinou infarktu i mrtvic.

K většině infarktů dochází ráno po probuzení, kdy srdce musí zvýšit výkon. Časový posun tento citlivý okamžik uspíší o hodinu dříve, než je tělo připraveno.

Naopak při přechodu na zimní čas, kdy spíme o hodinu déle, lékaři pozorují opačný trend, tedy mírné snížení počtu infarktů.

K typickým příznakům infarktu patří tlak na hrudi a tím vyvolané pocení a nevolnost. U některých žen se podle lékařů infarkt ohlašuje i méně výraznou bolestí na hrudi. Ženy stěží popadají dech a cítí se celkově slabě.

Hlavní příznaky infarktu obě pohlaví sice sdílí, lékaři ale upozorňují i na některé rozdíly. Hlavně ženy zažívají i netypické příznaky. K nim patří necharakteristická bolest na hrudi, pocit dechové tísně, slabosti nebo žaludeční nevolnosti.

Mrtvice (cévní mozková příhoda) se projevuje náhlou slabostí či ochrnutím poloviny těla, poklesem ústního koutku, poruchou řeči a silnou bolestí hlavy. Klíčové je jednat okamžitě při podezření – existuje jednoduchá pomůcka co prověřovat. Říká se jí metoda FAST podle anglických pojmů pro obličej (face), ruku (arm), řeč (speech) a čas (time).

U obličeje zkoumáme pokles koutků úst, neschopnost se usmát a asymetrii tváře. U ruky sledujeme slabost, brnění nebo ochrnutí jedné ruky či nohy, neschopnost udržet předpažené ruce (jedna nebo obě poklesnou). U řeči nás zajímá, jestli je srozumitelná, jestli pacient nekomolí slova, nemá výpadky slov nebo to jestli nám rozumí. A konečně – čas tady není příznak, ale faktor. Při příznacích okamžitě voláme 155. Existuje totiž úsloví, že čas je mozek – léčba musí být zahájena do několika hodin.

Dalšími varovnými signály pak jsou náhlá zmatenost a dezorientace, závratě, ztráta rovnováhy nebo koordinace, poruchy zraku (rozmazané vidění, dvojité vidění, výpadky zorného pole) nebo náhlá, intenzivní bolest hlavy bez zjevné příčiny.

Jak uvádí ČTK, letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v době energetické krize na konci 70. let. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se země připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců.

Původně se letní čas zavedl kvůli úsporám energie, které jsou ale nyní zanedbatelné. Povinné střídání času mělo podle plánu Evropské komise skončit v celé Evropské unii v roce 2022. Členské státy se ale nedohodly, který bude platit trvale a v době pandemie covidu-19 unie myšlenku zrušení pravidelného střídání času odložila. Také mezi lidmi podle průzkumů na střídání času nepanuje shoda. Při volbě celoročního času by byl podle odborníků pro člověka příznivější pásmový čas, který platí v zimě.