reklama
 

Norské "týrání" dětí. Zavedeme ho i u nás?

Kolikrát jíte sladké? Denně nebo týdně? Cukru zkonzumujeme 3x tolik než dřív - a je to osudová chyba!

Foto: ISIFA/Thinkstock

S případem českých dětí v Norsku vycházely najevo zvláštnosti tamní výchovy. Úžas, jakoby šlo o další rafinované mučení, vzbudila zásada "cukroví jen v sobotu". Jenže on to vůbec není špatný přístup.

Podle stále sílícího hlasu odborníků je cukr totiž jed. Že se z něj tloustne a kazí zuby, je vlastně ještě to nejmenší zlo. Však uvidíte!

Dřív se zdaleko tolik nemlsalo

Ještě v 70. letech nebylo ani u nás v Česku ve zvyku dovolovat dětem každodenní mlsání, natož v dobách předchozích. Sladkosti představovaly nejčastěji  buchtičky se šodó ve školní družině a domácí nedělní koláč. Čokolády, tyčinky, lízátka a další byly za odměnu, a návštěva cukrárny sváteční události. Však tehdy epidemie obezity teprve měla vzestup před sebou. Za posledních 50 let se podle statistik spotřeba cukru na celém světě ztrojnásobila.

Doporučujeme: Závislost na sladkém: Jak se pustit do odvykačky?

Sobotní bonbónový den není výsadou Norů, respektuje ho téměř celá Skandinávie (stejně jako tykání všem a všude) - a v této části Evropy je také nejmenší procento obézních lidí

Bílý zabiják

Zvyk sladkých sobot není výjimkou ani v USA, kam tento zvyk zanesla početná komunita přistěhovalců z evropského Severu. Možná i proto se tam rozšířil názor, že dobroty nabité cukrem (řepným, ovocným, kukuřičným atd., vlastně je to jedno) vedou u dětí k hyperaktivitě.

Pravda, zastávají jej ti uvážlivější rodiče, protože jinak se USA topí v přívalu jídla a tloušťky. Tento mýtus se ale šíří i u nás. Podle expertů je však rozjívenost způsobená spíš mimořádným režimem dne, často spojenými s dětskými oslavami.  To ale na pověsti cukru jako bílého zabijáka  nemůže nic změnit.

Sladkosti vedou k rakovině

Obezita se hrozí stát zdravotnickou epidemií celosvětového rozměru. Nadměrná konzumace cukru ovlivňuje lidské zdraví víc, než je jen příjem kalorií navíc způsobujících nadváhu. Cukr má zásadní vliv na srdeční onemocnění nebo některé druhy rakoviny.

"Při správně volené stravě lze 3/4 těchto onemocnění předejít," tvrdí však například kalifornský endokrinolog Robert Lustig, jeden ze zakladatelů webu SugarScience.org,  kde vědci, dietologové a epidemiologové přináší odborné důkazy škodlivosti rafinovaných cukrů.

Nadbytek cukru stojí i za zvýšeným výskytem řady dalších nemocí, mimo jiné cukrovky, nemocí jater a dalších, označovaných souhrnně jako metabolické choroby. Zahrnují:

  • hypertenzi (zvyšuje hladinu kyseliny močové, která zvyšuje krevní tlak)
  • vysokou hladinu triglyceridů a inzulínovou rezistenci, což vede k cukrovce
  • toxické působení na játra, stejně jako alkohol

Cukr jako droga

Cukr je navíc značně návykový a funguje v mozku podobným způsobem jako kokain. Lidé, kteří často konzumují cukr, si vůči jeho účinkům podobně jako drogově závislí vytvářejí odolnost, a potřebují tak větší dávky, upozorňuje například neurolog Eric Stice.

Když sníte víc cukru, než vaše tělo stačí zpracovat, spustí se proces zvaný glykace. Přebytečné molekuly se navazují na proteiny a vznikají tak látky, jejichž odborná zkatka AGES v překladu přímo znamená "věky, stárnutí". Působí totiž na lipidy a kolagen. A nejde jen o vzhled, ale o buněčný věk organismu, což je mnohem závažnější.

Vysoká hladina cukru v krvi pak zatěžuje slinivku nadměrným vylučováním inzulínu, jehož přemíra potlačuje signály nasycení, vede k ukládání tuků a poškozuje cévy.

Kalorie navíc, a ještě nebezpečné

"Kalorie, s nimiž lidé cukr zjednodušeně ztotožňují, nejsou prostě jen kalorie. Záleží na tom, jak jsou organismem metabolizovány,"  potvrzuje také doktor Robert Lustig.

V posledních letech, je cukr přidáván téměř do všech zpracovaných potravin. Lidé tak ve většině světa konzumují v průměru o 500 kalorií za den více pouze z přidaného cukru. Další kalorie navíc konzumují nesprávnou volbou stravy, nebo v nezdravých transtucích.

Doporučená denní dávka cukru je 36 g pro dospělé muže,  24 g  pro ženy a 12 - 24 g pro děti podle věku. Průměrný příjem v USA je však 80 g, v Británii dokonce šílených 134 g.

Jednou týdně stačí

V Česku je kolem 36 kilo na rok - ale to je pouze v podobě kostek či krupice, které si přineseme domů z obchodu, ačkoliv podle lékařů by to nemělo být více než 20 kg.

Jenže to není všechno - příjem dalších dávek cukrů z potravin a nápojů toto množství dál zvedá do nebeské výše, ale není zdokumentován. Různé druhy cukru se ke všemu nacházejí nejen ve sladkých potravinách (a to ani nemluvíme o uhlovodanech!). Skrytý cukr vás může pod nejůznějšími názvy zaskočit i v pečivu, mléčných výrobcích, omáčkách, ochucovadlech, nakládaném ovoci a zelenině apod. 

Náš tip: Zapomeňte na cukr. Tělo se pak neubrání ani rakovině

V mnoha zemích se tak diskutuje o zavedení daně z přidaného cukru, podobně jako třeba u u tabáku. Třeba podle proslulého kuchaře Jamie Olivera by i Británie měla následovat Francii, Mexiko a některé další státy, které zvýšenou daň na tzv. energetické nápoje a některé další doslazované potraviny již uplatňují. Podobnou daň ale Dánsko po roce zrušilo. Víc než úřední nařízení totiž funguje dobrovolnost. Třeba že mlsat je vhodné jen maximálně jednou za týden. Proč ne v právě sobotu?

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Nový styl hubnutí: Dezert snězte už před obědem!

Mýty a omyly: Co není tak zdravé, jak nám říkali?

Odpojení od reality: Schizofrenie i následkem stresu

Vloupání na přehlídkové molo. Pařížskou komičku vykázala až Gigi Hadid | Video: Reuters/AP
reklama
reklama
reklama