reklama
 

Kýcháte? Možná právě myslíte na sex

Možná jste právě kýchli - chřipek je všude dost. Ani nevíte, jak je tento obyčejný příznak rýmy neobyčejně zajímavý!

Foto: Thinkstock

Kýchají lidé i zvířata (dokonce i ptáci!) a každý z nás kýchnul v životě už mockrát. Třeba zrovna teď, kdy je kdekdo nachlazený. Zdálo by se, že na tak běžném jevu není nic zajímavého. To je ale omyl!

Kýchání například patří k rekordům lidského těla. Dokážeme kýchnout s takovou razancí, že vzduch vyletí z nosu rychlostí až 180 km/h s doletem až několik metrů. Přitom za orkán se považuje rychlost větru už od 118 km/h.

Může kýchání zabít?

Kýchnutí nelze ani vědomě ovládat, ani zadržet, a to je dobře, protože jinak by se mohl protrhnout bubínek v uchu nebo poškodit sliznice. Zastaví se při něm všechny tělesné funkce, dokonce i srdce, ale dochází k němu pouze v bdělém stavu. "V hlubších fázích spánku jsou motorická centra většinou "odpojena" od svalů, a ke kýchnutí tedy nedochází," vysvětluje prof. František Vyskočil z Katedry fyziologie Přírodovědecké fakulty UK.

Doporučujeme: Test: Čísla a rekordy lidského těla - znáte je?

Při kýchání obvykle reflexivně zavíráme oči, protože jeho prudkost by mohla vést k popraskání žilek. Podle jedné teorie by nám dokonce vypadly oči z důlků. Kýchnutí nás může i zabít. Odborníci na dopravu tvrdí, že k tomu stačí několik vteřin, kdy za volantem zavřeme oči a nesledujeme provoz. 

Proč ale kýcháme?

Někdo jím reaguje na chlad, jiný na změnu vlhkosti vzduchu, u někoho se tak projeví reakce na prudké světlo. Může to být vrozená dispozice, ale většina lidí má určitou senzitivitu na světlo, které spouští kýchnutí. Proto se také doporučuje pohled do intenzivního světelného zdroje, když nás šimrá v nose a spásný "výbuch" ne a ne přijít. Mozek pak vyhodnotí světelný signál jako podráždění nosu a výsledkem je spásné kýchnutí.

Ostré jídlo patří k dalším častým příčinám. Například bílý, černý, červený i zelený pepř obsahují dráždivou chemickou látku piperin. Stejně reagujeme i na další chemikálie nebo na prach. Věděli jste ale, že někdo kýchá při sexuálním vzrušení a u někoho spouští kýchání jakákoli myšlenka na sex?

Tuto zvláštnost pomohl odhalit až internet. Lékaři o ní sice věděli, ale považovali ji za mimořádně vzácnou. Teprve chatovací místnost, do níž se přihlásily stovky lidí, odhalila, že je vlastně docela běžná. U mnoha žen se objevuje po orgasmu a souvisí tak s překrvením sliznic. K explozi nás někdy ale může přivést i přemíra emocí.

Průchodnost zajištěna!

Kýchání je reflex, ovládaný autonomní nervovou soustavou, která řídí i srdce a dýchání. Receptory na trojklanném nervu (to je ten, co při zánětu způsobuje ukrutnou bolest) v okolí nosu vyšlou zprávu do dýchacího centra v mozku. Po mohutném nádechu, stažení hrudních svalů a za pomoci břišních svalů a bránice dojde k prudkému uvolnění svalstva. To vytlačí prudký proud vzduchu nosem i ústy, čímž se nosní dutina protáhne a vyčistí.

Přečtěte si:  Cuknutí před usnutím: Měli bychom se bát?

K podráždění nervů v nosní dutině může dojít zevnitř i zvenčí. Obvykle je to přítomností cizorodých částeček, především nečistot, prachových roztočů, alergenů, bakterií nebo virů, ostrého koření nebo nahromaděním hlenu. Nejčastějším důvodem je tak obyčejně opravdu rýma, nachlazení nebo chřipka.

Máte kapesník?

Pomáhá k udržení průchodnosti nosní dutiny tím, že zbavuje tělo nežádoucích látek. Tím se z něj vlastně stává součást naší imunity. Po něm následuje sekrece z nosu, takže obvykle při kýchnutí rovnou hledáme kapesník. Aspoň bychom měli, protože to, co z nás vyletí, může obsahovat až 40 tisíc mikroskopických kapiček. Známá kapénková nákaza je původcem běžných infekčních onemocnění dýchacích cest, ale také planých neštovic, spalniček a zarděnek. 

Když kapesník nemáme, měli bychom si aspoň rychle umýt ruce. Kapénky, které nám na nich zůstaly, přenášejí infekci dotykem na různé předměty (kliky, držadla v dopravních prostředcích a atd). Snadno tak vznikají chřipkové epidemie. 

Kde se vzalo "pozdravpámbu"?

Ve středověku. Kýchání bylo jedním z prvních příznaků smrtelného moru. Pozdrav pak naznačoval, že se kýchající již brzy setká s bohem. Stejný význam má i odpověď  "dejžto pámbu" - aby bůh postiženému dal nebe. Některé civilizace kýchnutí považovaly za požehnání od bohů, jiné za vyhánění zlých duchů z těla.

Mezi dvořany francouzského krále Ludvíka XV. se kýchání stalo dokonce módou. A považovalo se za velmi zdravé, proto se používal šňupací tabák, aby se protáhl nos a na povzbuzení. Tzv. snuff je znovu v oblibě i v posledních letech. Dokonce i lékaři hovoří o prospěšném uvolnění dýchacích cest, čímž lze předejít onemocněním z nachlazení. To už si ale raději dopřejte šňupeček kýchacího prášku. Tabák v této podobě je stejně návykový i nebezpečný, jako ten ke kouření. Jen místo rakoviny plic způsobuje zhoubné bujení v nose, na rtech i na jazyku.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Proč lidé i zvířata zívají?

Zimní chmury zažeňte jídlem + další tipy proti depresi

Cukr vede k rakovině, prokázal nový výzkum

Pomsta odhozené manželky. Dianne se po rozvodu kvůli mladší milence náramně baví | Video: Instagram/Dianne Laurance
reklama
reklama
reklama