1 Kischův literární zrod „pražské Máří Magdalény“
Jméno Tonka Šibenice poprvé zaznělo roku 1921 v německy psané novele Die Himmelfahrt der Galgentoni („Nanebevstoupení Tonky Šibenice“) pražského novináře a spisovatele Egona Erwina Kische, přezdívaného „zuřivý reportér“. Kisch tehdy čerpal ze svých znalostí podsvětí i z barvitého prostředí pražských nevěstinců a příběh zasadil do roku 1881. Podle autora přišla do luxusního salonu v Platnéřské ulici policejní prosba: odsouzený trojnásobný vrah Ferdinand Prokůpek chce strávit poslední noc s ženskou. Všechny „kočindy“ odmítly – až modrooká Tonka souhlasila. Po popravě se však stala vyděděnkyní: zákazníci se jí štítili, kolegyně ji hanobily a z Antonky se stala Tonka Šibenice, přezdívka na věčné časy. Kisch napsal, že mu celou historku svěřila přímo ve své komůrce v Kožné ulici a že s ní promluvil „mnoho nočních hodin“.
Novela měla ohromný úspěch a Kisch ji brzy sám zdramatizoval. Postava prostitutky „s dobrým srdcem“ zapustila kořeny v lidu i v tisku a začala být vydávána za historický fakt.
