Pikantérie: „Nebyla to jen masáž. Byl to malý restart mého vesmíru,“ říká Erika

Upozorňujeme, že text obsahuje prvky erotiky. Není tak vhodný pro děti a mladistvé.

Nikdy bych neřekla, že se tohle stane zrovna mně. Nejsem ten typ, co chodí po wellness centrech, nejsem ani ta, co si plánuje útěky z reality. Ale po tom, co mi v práci přistálo třetí zrušení dovolené za sebou a já brečela do notebooku u otevřeného Excelu, jsem prostě bouchla do stolu. Zavřela jsem počítač, zvedla telefon a do pěti minut měla zarezervovaný wellness víkend v horách. Sama.

Na chvíli odešel z místnosti. Svlékla jsem se do kalhotek, položila jsem se na lehátko a dlaně si dala pod čelo. Klidně vešel do místnosti. Uslyšela jsem cvaknutí lahvičky a pak se jeho ruce dotkly mých ramen. Byly pevné, jisté… a zároveň tak něžné. Projížděl mi dlaněmi po zádech a já cítila, jak se moje tělo pomalu vzdává napětí. Zavřela jsem oči. Tohle si hodlám užít.

„Tady je to hodně zatuhlé,“ zašeptal. Jeho hlas byl hluboký, sametový. „Můžu trochu přitlačit?“ Souhlasila jsem a on nepatrně přidal na intenzitě a pokračoval. Palci mi klouzal mezi lopatkami, pomalu, s rozmyslem. Cítila jsem, že se mi po celém těle naskakuje husí kůže. Vzrušení jsem cítila až v palcích na nohou. Pomalu se přesunul k nohám. Jemně mi nadzvedl kotník a položil ho zpátky, než přejel dlaní po lýtku až k horní části stehen. Tam se zastavil. „Můžu pokračovat?“ zeptal se znovu. Jeho tón byl klidný, ale něco v něm znělo jinak. Intimně. Skoro jako výzva. „Ano,“ vydechla jsem, a ten krátký souhlas jako by uvolnil něco ve vzduchu. Jeho ruce sklouzly výš, blíž k zadečku a jeho palce přitlačily do míst, kde končila záda a začínaly mé nejcitlivější nervy. „Dýchejte…“ řekl tiše. A já poslechla. Tělo se mi chvělo. Nebylo to jen uvolnění, bylo to… vzrušení. Něco v jeho dotecích bylo jiné. S každým klouzavým pohybem jeho prstů mi bylo jasnější, že tahle masáž nebude jen o svalech. Ale… nechtěla jsem, aby přestal.

Byla jsem napjatá a zároveň vzrušená. Když jsem cítila, jak jeho ruce sklouzávají níž a níž, jak se konečky prstů zastavují jen milimetry od těch nejintimnějších míst, tělem mi projel další impuls. Bylo to jako elektrický výboj, jemný, ale přesto intenzivní. „Můžu?“ zeptal se tichým hlasem. Přikývla jsem. Ani jsem neotevřela oči. Chtěla jsem, aby to trvalo, aby se nic nemuselo vysvětlovat. Přejel mi dlaněmi přes boky. Ztuhla jsem, ale ne ze strachu – spíš jako bych potřebovala zadržet dech, abych se v té chvíli nerozsypala na tisíc malých kousků touhy. Jeho ruce se přesunuly na má stehna. Pevně, zkušeně, v každém dotyku byla jistota. Masíroval mě citlivě, ale zároveň s intenzitou, která mě postupně dostávala na hranici mezi uvolněním a vzrušením. Když se konečně dostal k mému vnitřnímu stehnu a jeho palec jemně klouzal těsně podél linie mé intimity, zachvěla jsem se. Neuniklo mu to. „V pořádku?“ zašeptal. Jeho hlas byl hlubší, tišší, s podtónem, který jsem nedokázala úplně dešifrovat, ale líbil se mi. „Pokračuj,“ zašeptala jsem nazpět.

Masáž se proměnila. Už to nebyla jen práce s tělem. Byla to hra mezi dvěma lidmi, kteří se ocitli v momentu, kdy čas ztrácí význam. Doteky byly čím dál důvěrnější. Vzrušení mezi námi sílilo. Cítila jsem, jak se jeho dech zrychluje. Už jsme nemluvili. Jen jsme se dívali. Dýchali. Hledali jeden v druhém něco, co šlo daleko za hranici běžného. Líbali jsme se hladově, jako bychom se znali celé roky a zároveň jako by to mělo být naposledy. Lehl si vedle mě, ruce měl stále na mém těle, pohyboval se se stejnou přesností, jakou měl při masáži – jen teď to bylo o čisté vášni. V moment spojení jsem zavřela oči. Byl to dotek naplnění.

Bylo to pomalé. Jemné. Jako bychom si chtěli zapamatovat každý pohyb, každý vzdech. Cítila jsem, jak se mi pod rukama napínají jeho svaly, jak se ve mně míchá vlna rozkoše po další vlně. Nešlo o výbuch. Šlo o klidné, silné vzedmutí, které mě nakonec celou pohltilo. Vyvrcholení bylo hluboké, tiché a krásné. „Díky,“ zašeptala jsem po chvíli. „Já děkuju,“ odpověděl.

Zdroj: Čtenářka Erika (zpracováno pro redakční použití)