Byla jsem zrovna ve své malé pracovně, obklopená vůní kadidla a světlem svíček, když se otevřely dveře a vešla žena kolem třiceti, nádherná – s dlouhými blond vlasy, které se houpaly v dokonalých vlnách, v červeném elegantním kabátu, který podtrhoval její štíhlou postavu. Byla upravená, sexy, zkrátka kráska, která by mohla mít kohokoli na koho ukáže. V očích ale měla stín, který jsem viděla už mockrát. Usadila se naproti mně, nervózně si upravila sukni a řekla: „Chci vědět, co mi řeknou karty o mé budoucnosti. Mám staršího milence, je ženatý, slibuje mi už dva roky, že se rozvede, ale vždycky je tam nějaké ‚ale‘ – děti, práce, rodina. Rozvede se konečně?“

















