reklama
 

Příběh čtenářky: K lásce potřebuju facky

"Potřebuji, aby mi chlap dal najevo, že má nade mnou převahu ve všech směrech, i fyzickou. A že mi prostě jednu plácne, když to přeženu," napsala nám paní M. z Liberce.

Foto: Thinkstock

"Možná se vám to bude zdát divné, ale já prostě potřebuji, aby mi chlap dal najevo, že je skutečný chlap. Že má nade mnou převahu ve všech směrech, i fyzickou. A že mi prostě jednu plácne, když to přeženu," napsala nám paní M. z Liberce.

Říkejme jí třeba Markéta, protože svým pravým jménem se představit nechtěla. Její přístup však není ojedinělý.

Zkoušet, kam až může partner ve vztahu s tím druhým zajít, je přirozené a normální. Otázkou zůstává, kde stanovit hranice. Tam, kde je nastavila paní Markéta, nejspíš ne.

Jen to zkus!

"Velmi dobře si pamatuji, kdy jsem si tu potřebu uvědomila poprvé. Dívala jsem se na Postřižiny a ve chvíli, kdy Francin ohne manželku přes koleno a naplácá jí na zadek - v tu chvíli jsem jí vysloveně záviděla. Chtěla jsem být na jejím místě," vzpomíná.

Doporučujeme: Příběh dominantní kamarádky: Potřebuje pár facek

Od té doby nemyslela na nic jiného, než jak dosáhnout toho, aby také dostala výprask od manžela. Jenže... Přestože její muž je dvoumetrový chlap, který pracuje v lese a má ruce jako lopaty, je to také dobrák, jenž by sám do sebe na ženu nevztáhl ani ruku s květinou. A tak dalo Markétě dost práce, než ho doopravdy pořádně vytočila.

"Ječela jsem na něj jako Viktorka u splavu a sprostě mu nadávala do srabů a zbabělců: Ty by ses neodvážil poprat ani s mouchou, jen mi zkus jednu vrazit!" popisuje. Dráždila manžela tak dlouho, až se vytoužené facky konečně dočkala.

"Noc, která po ní následovala, patřila k nejkrásnějším v našem manželství. A když jsem mu ráno donesla snídani do postele, začal pomalu chápat," vypráví Markéta.

Boj o dominanci

Od té doby uplynulo pět let a ona žije ve spokojeném manželství. Ví, jak uvolnit napětí a stres: Když je přetažená nebo naštvaná, provokuje manžela tak dlouho, dokud jednu neschytá.

Nutno dodat, že to už netrvá tak dlouho jako poprvé, protože muž pochopil. A že rány nikdy nejsou ničivé, protože on je prostě nemá v povaze. Svou ženu však miluje, tak vychází jejím představám vstříc.

Čtěte také: Uhodil mě jen jednou. Rozvedla jsem se s ním

"Je to boj o dominanci - kdo z koho. Miluji to napětí, natahování jeho trpělivosti na maximum. Klidně ho přitom třeba zesměšním, jen abych ho pořádně vytočila. A když mi nakonec jednu vrazí, cítím obrovské zadostiučinění. Musím si být prostě jistá, že mě můj chlap vždycky zvládne. Jak jinak bych mohla věřit, že se dokáže poprat se životem, kdyby to nedokázal ani se mnou?" uzavírá Markéta.

Zvláštní příběh, viďte? Co si o něm myslíte vy? Může být facka součástí láskyplného vztahu? Nebo je muž, který uhodí slabou ženu, zamindrákovaný ubožák, přestože ho ona vyprovokovala? Kde je vlastně hranice domácího násilí?

O tom můžete diskutovat pod článkem.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT:

Když je manžel psychopat. Příběh, ze kterého mrazí

Dokdy se stát matkou a kdy už je to nezodpovědnost?

Češi se umí radovat. Šťastní umí být i bez peněz

Božská Taylor a vyzývavá Selena. Jinak byly ceny AMA přehlídkou divnosti | Video: Reuters
reklama
reklama
reklama