Módní policie: leopardice Ilona Csáková zazářila, Schillerová se ztratila v puntících

Puntíky, kam se podíváš – a mezi nimi jedna politička, která se rozhodla vypadat jako chodící tapeta. Zatímco Alena Schillerová vsadila na romantiku v retro stylu, Ilona Csáková se do společenského dění vrátila jako módní predátor. Na první pohled nesrovnatelné outfity, ale přesto – béžová základna a tmavý vzor přímo volají po srovnání. Výsledek? Jedna módní trefa do černého a jeden velký černý puntík.

Ilona Csáková na křestu nové knihy Miloše Matuly Probouzíme se působila jako zjevení – štíhlá, sebevědomá a v šatech, které rozhodně nezůstaly bez povšimnutí. V leopardích šatech předvedla, že disciplína a činky jsou lepší než photoshop – je štíhlá jako proutek! Zpěvačka vypadala svěže, sebevědomě a její outfit? Divoký, výrazný, ale stále v mezích vkusu. Leopardí vzor na těle, které si tu divokost může dovolit – to je kombinace, která funguje. V očích se jí leskla radost a šaty s odvážným motivem dala najevo rozhodnost. Prostě žena, co ví, co chce (a taky si to zjevně odmakala).

A teď opačný pól módního spektra – Alena Schillerová na diplomatickém večírku v šatech, které připomínaly kostým z retro večírku… jen bez té nadsázky. Béžový základ a černé puntíky? Elegantní by to být mohlo – kdyby ovšem celkový střih nepřipomínal spíš přehoz přes křeslo v babiččině obýváku. Styl „puntíček sem, puntíček tam“ vytvořil spíš efekt jednoho velkého puntíku bez struktury a elegance. 

Postavě bývalé ministryně financí moc nepomohl ani křivý a podivně řasený střih typu pytel, který by pohřbil i vyšší a štíhlejší ženu – takže není divu, že Schillerová působila ještě kulatěji než obvykle, zejména poté, co jí neforemní sukně
zakryla nohy až po členky, kde pozitivním detailem byly aspoň úhledné boty. Ani pajdavé netopýří rukávy dobrou službu neudělaly a celkový dojem nezachránily ani poměrně decentní šperky. Diplomacie je umění možného – ale tohle byla módní diplomacie na úrovni začátečnické mise: bez strategie, bez elegance a bez šance na úspěch.

Obě dámy vsadily na vzor, obě na podobnou barevnou paletu – béžový základ, tmavý motiv – ale zatímco Ilona šla cestou šelmy, Alena se vydala stezkou puntíkatého chaosu. Ačkoliv jde o dva zcela odlišné styly, je zřejmé, že výsledek je o celkové prezentaci: sebevědomí, střihu, a trochu i odvahy.

Ilona ukázala, že leopard není kýč, když víte, jak na něj. A Alena předvedla, že někdy je méně opravdu více – a to hlavně puntíků.

Leopardí vzor má za sebou překvapivě dlouhou a proměnlivou historii. Už ve starověku symbolizoval moc a bohatství – kožešiny s tímto vzorem nosili panovníci i duchovní vůdci. Ve 20. století se leopardí motiv vrátil do módy naplno – v padesátých letech působil smyslně a luxusně díky šatníkům hollywoodských hvězd, v osmdesátkách se zase změnil v odvážný symbol rebelie a italské extravagance. Dnes se leopard objevuje v ženském šatníku jako prvek, který – v závislosti na střihu a stylingu – dokáže působit elegantně, sexy i hravě. Jde o vzor, který nikdy úplně nezmizel, ale jeho nositelka musí vědět, jak ho „ukočírovat“. Jinak totiž hrozí, že šelma sežere ji.

Puntíky – zdánlivě nevinný vzor s překvapivě bohatou módní minulostí. Jejich popularita se zrodila na přelomu 19. a 20. století, ale skutečný boom zažily ve 40. a 50. letech, kdy je proslavily ikony jako Marilyn Monroe nebo Audrey Hepburn. Puntík tehdy symbolizoval ženskost, hravost a decentní romantiku. Od té doby se periodicky vrací na výsluní, zejména v retro vlnách. Jenže pozor – puntíky umí být zrádné. Stačí špatný střih, příliš velké měřítko nebo nezvládnutá kombinace s doplňky – a z koketní elegance je rázem infantilní chaos nebo nevzhledná skvrnitá plocha bez formy. Puntík prostě potřebuje vedení. A někdy i zásah stylistky.

Zdroje: underground-england.com, BBC, Wikipedia, Shutterstock