Tomáš váží 265 kg a pořád žije s rodiči. Jak dopadla další Extrémní proměna?

Jídlo Molnára neznepokojuje natolik jako alkohol. V procesu hubnutí podle něj nemá žádné místo. „Já nejsem typ, co si dá tři deci vína a jde domů spát,“ přiznává Tomáš. „Když dám ruku nahoru, tak je nahoru dva dny.“ Molnár podle všeho správně odhadl situaci, vycítil podráždění jak z Tomášovy sestry, tak i z mámy. Zkouší tedy svého svěřence přesvědčit, aby rodičům víc pomáhal – upozorňuje ho, že mámě je 64 let a už tolik nezvládne.

Na Tomáše dopadá i jeho pracovní vytížení a nestíhá cvičení věnovat tolik času. Pochybuje, že cíl zvládne. „Čísla nepustí,“ říká. Jeden měsíc mu váha neklesla takřka vůbec a má obavy, že se mu to nepovede dohnat.

Rozhodl se proto využít Marošovy nabídky pomoci a jde za ním s tím, že hubnutí nezvládá. Přiznává, že někdy má chuť z Extrémních proměn vycouvat. „Chtěl by ses vrátit k tomu svému starému životu?“ oponuje Molnár. „Pořád nemáš vyhráno.“ Radí mu týden zůstat v Bratislavě s tím, že tam nebude mít nic jiného na práci, jen jíst, spát a trénovat.