„Obezita je chronické onemocnění. V Česku se momentálně léčí asi 50 000 lidí, což jsou zhruba 2 % z těch, co by tuto léčbu potřebovali. To rozhodně není „masovka“, jak to může znít, ale spíš důkaz, že se stále léčí jen malá část pacientů. Léky jako Mounjaro nejsou zkratkou ani leností. Jsou určeny lidem, u kterých dlouhodobě selhaly jiné přístupy. Pomáhají snižovat riziko diabetu, infarktu, mrtvice i některých nádorů. Pro mnohé z nás znamenají novou šanci na zdravější a delší život. Podobné výroky ale bohužel přispívají ke stigmatizaci. Kvůli nim se lidé za léčbu stydí, bojí se o ní mluvit, nebo ji raději vůbec nezačnou. A to je obrovská škoda – protože právě stud a strach jsou jedním z důvodů, proč obezitu neléčíme dostatečně otevřeně," vysvětluje Krepindl. „Představte si, že bychom se vysmívali lidem, kteří začali brát léky na tlak nebo inzulín na cukrovku. Zní to absurdně, že? A přesto se to lidem s obezitou děje pořád. Každý z nás má jinou cestu – někdo běhá, někdo se léčí moderními léky, někdo obojí. Ale všichni máme stejný cíl – být zdravější a cítit se líp," uzavřel.