Hezucký byl pro Libora Boučka jednou z ikon, které formovaly podobu moderního českého rádia. Hezuckého styl – rychlý, pohotový, založený na improvizaci a schopnosti reagovat vteřinu po vteřině – byl pro mladší moderátory etalonem. Bouček v rozhovorech opakovaně dával najevo, že si Hezuckého práce váží, a to nejen kvůli jeho humoru, ale i profesionalitě a vytrvalosti. Více než čtvrt století na stejné stanici totiž není jen otázkou popularity, ale i disciplíny a řemesla.
Po smrti Patrika Hezuckého se Bouček zařadil mezi ty, kteří jeho odkaz připomínali s pokorou a bez zbytečných frází. Právě v takových chvílích bylo zřejmé, že Hezucký nebyl jen „hlasem z rádia“, ale osobností, která ovlivnila celé generace moderátorů – včetně těch, kteří přišli po něm.
