

Zpěvačka Bára Basiková byla jednou z tváří, které se rozhodla podpořit projekt (ne)ZÁVISLÁ! Ten pomáhá lidem s psychickými problémy a velkou pozornost věnuje oddělení dětské psychiatrie v pražském Motole.
A právě v motolské nemocnici jsme zpěvačku Báru Basikovou potkali v rámci charitativní módní přehlídky. Autorka podcastu Lucie Šaléová spolu s módní návrhářkou Klárou Nademlýnskou vytvořily kolekci merche a výtěžek z jeho prodeje putuje právě na dětskou psychiatrii v Motole. Co pro Báru znamená být nezávislá? „Absolutní svobodu, volnou mysl, mysl nezatíženou jakýmkoliv vazbami a vlastně přemýšlet a pracovat naprosto svobodně,“ říká s tím, že se závislostí má ve svém životě také zkušenost.
„Žila jsem v jednom partnerství, tedy manželství, kdy jsem byla na partnerovi závislá, ale aniž bych o tom věděla. On mě dokázal tak ovládat a dělal to tak promyšleně a na první pohled nenápadně, že jsem si to neuvědomovala. Až po několika letech jsem cítila, jak strašně jsem v jeho moci a papouškuju každé jeho slovo a dělám to, co on chce,“ zavzpomínala na nelehké období svého života s tím, že odejít z takového vztahu není rozhodně jednoduché.
„Je to těžké, ale když to potom uděláte, tak prostě rozrazíte ty dveře a najednou vidíte, že můžete odejít, že můžete tuhle klec opustit, a i když to byl krok do neznáma, tak jsem si řekla, že snad hůř mi nebude, že to určitě bude jenom lepší a že to tak v životě chodí, jedny dveře se zavřou a druhé otevřou,“ dodala zpěvačka, která je maminkou tří dětí. Dvě dcery – dvojčata Anna a Marie – už jsou dospělé a maminčin domov dávno opustily. Na rozdíl od jiných rodičů to ale Basiková bere s lehkostí.
„Já jsem je k tomu od malička vedla, takže jsem na ně byla pyšná, když ve 20 letech se rozhodly odejít z domova, osamostatnit se a žít prostě už samy, beze mě. A samozřejmě bylo mi smutno, ale říkala jsem si, že to je tak správně a že vlastně to je cíl každého rodiče, vychovat to dítě tak, aby jednou bylo samostatné. A myslím si, že ten 20. rok je tak akorát,“ popisuje zpěvačka, které odchod dcer ulehčil fakt, že má ještě mladšího syna Theodora.
„No a teď mě to za chvilku čeká znova, protože synovi je 16 a myslím si, že taky v těch 20 letech se prostě rozloučíme, protože to je nezbytný, je to nutný a je to důležitý, jak pro mě, tak pro něj. A když někdy vidím, jak třeba někteří rodiče žijí se svými dětmi třeba ještě ve 30 letech, tak si myslím, že to není správné, že to škodí oběma stranám,“ uzavírá Basiková, která je přesvědčená, že tak to má v životě fungovat.