Jaroslav Marvan patřil jednoznačně k oblíbeným a zároveň nejobsazovanějším českým hercům – jen po druhé světové válce natočil přes padesát filmů. Ovšem jeho neherecké aktivity už byly problematičtější.




Jaroslav Marvan se dodnes řadí mezi nejslavnější české herce. Nezapomenutelný byl například jako policejní rada Vacátko v seriálu Hříšní lidé městě pražského. I on měl ale své kostlivce ve skříni.
Jaroslav Marvan patřil jednoznačně k oblíbeným a zároveň nejobsazovanějším českým hercům – jen po druhé světové válce natočil přes padesát filmů. Ovšem jeho neherecké aktivity už byly problematičtější.
Vyčítáno mu bylo především to, že dobře vycházel s vládnoucí mocí jak za protektorátu, tak i během komunistického režimu. A zvláštní byl i jeho postoj k Vlastovi Burianovi, kterého se po válce nezastal, když byla Burianovi předhazována kolaborace s nacisty. Byl to přitom právě Vlasta Burian, kdo Marvanovi významně pomohl na cestě za jeho snem stát se hercem.
Pohnuté události se vyskytly i v jeho rodinném životě. Marvan za souhlasu své manželky udržoval intimní poměr s herečkou Alenou Jančaříkovou, mimochodem matkou budoucího moderátora Petra Jančaříka. Ze vztahu se narodila dcera Alenka. Rok po porodu ale byla Alena Jančaříková nalezena ve svém bytě mrtvá. Jako oficiální důvod byla uvedena sebevražda, podivné okolnosti smrti ovšem podnítily vznik i několika konspiračních teorií.
Naposledy stál Jaroslav Marvan před kamerou ve filmu Noc na Karlštejně (1973). Už tehdy ho trápily velké bolesti způsobené rakovinou. Zemřel 21. května 1974. Více se dozvíte v naší galerii.

Jaroslav Marvan se narodil na pražském Žižkově 11. prosince 1901. Říkal, že byl dárek pod stromeček. Spolu s Vlastou Burianem, Oldřichem Novým, Olgou Havlovou a dalšími významnými osobnostmi z této pražské čtvrti má mimochodem svou figurku v žižkovském betlému.
I když je jako herec dodnes obdivován, v jeho životě se najde několik problematických kapitol. Tou nejkřiklavější je jeho postoj k Vlastovi Burianovi, kterého se po válce nezastal, když byla Burianovi předhazována kolaborace s nacisty. Byl to přitom právě Vlasta Burian, kdo Marvanovi významně pomohl na cestě za snem stát se hercem.

Jaroslav Marvan se narodil na pražském Žižkově 11. prosince 1901. Říkal, že byl dárek pod stromeček. Spolu s Vlastou Burianem, Oldřichem Novým, Olgou Havlovou a dalšími významnými osobnostmi z této pražské čtvrti má mimochodem svou figurku v žižkovském betlému.
I když je jako herec dodnes obdivován, v jeho životě se najde několik problematických kapitol. Tou nejkřiklavější je jeho postoj k Vlastovi Burianovi, kterého se po válce nezastal, když byla Burianovi předhazována kolaborace s nacisty. Byl to přitom právě Vlasta Burian, kdo Marvanovi významně pomohl na cestě za snem stát se hercem.

Reálku dostudoval v roce 1919 a začal krátce pracovat v pražském zeměpisném ústavu. Brzy ale následoval kariéru svého otce a stal se úředníkem na ředitelství pošt. Počátkem 20. let minulého století pak přijal místo v Užhorodu, na Podkarpatské Rusi. Tehdy se v Marvanově životě objevuje ochotnické divadlo.

Po návratu z Užhorodu přijal místo výběrčího úvěrů a ve volných chvílích se amatérsky věnoval divadlu. Když se svěřil Josefu Čapkovi, bývalému spolužákovi a příteli, s tím, že ho práce netěší a chtěl by se stát profesionálním hercem, měl Čapek díky svým konexím jednoduché řešení. A tak ve svých 24 letech Marvan nastoupil do divadla Vlasty Buriana, kde se brzy stal předním hercem a Burianovým nahrávačem.

Na konci 20. let se Jaroslav Marvan oženil s herečkou Marií, která nakonec svou kariéru obětovala kvůli manželovi. Příkladně o něj pečovala, ale bohužel nemohla mít děti. Marvan si proto našel milenku Alenu Jančaříkovou, z jejich vztahu se narodila nemanželská dcera Alenka. Rok po narození dcery, v roce 1961, ovšem Alena Jančaříková za záhadných okolností zemřela.

Vedle Alenky po ní zůstali ještě dva synové z předchozího manželství – jedním z nich byl budoucí moderátor Petr Jančařík. Všichni tři sourozenci pak vyrůstali u babičky a tety v Plzni, kam za nimi Jaroslav Marvan až do své smrti jezdil.

V divadle, ale i ve svém osobním životě byl Marvan velmi pečlivý, přesný, zodpovědný, připravený a na divadelní zkoušky i představení vždy uměl perfektně text. Lpěl na minutové přesnosti a nerad měnil návyky. I věci v jeho bytě měly své pevné místo.

Problematický je v životě Jaroslava Marvana jeho postoj ke zmíněnému Vlastovi Burianovi. Byl jeho dlouholetým hereckým partnerem a prominentním členem jeho divadla, ale když Burian čelil po válce obvinění z kolaborace, nikterak se ho nezastal.

Marvan sám různými historickými etapami zdárně proplouval, neměl problémy za protektorátu, krátce po válce, ani po „vítězném únoru“ 1948. Nikdy každopádně nebyl členem KSČ, přesto přijímal státní vyznamenání či osobní gratulace k životním jubileím od nejvyšších straníků, Zápotockým počínaje a Husákem konče.

Jedním z jeho nejvýznamnějších hereckých počinů pozdějšího období je vrchní policejní rada Vacátko z televizního cyklu Hříšní lidé města pražského (1968), který se přemístil i na filmové plátno, a to ve čtyřech celovečerních filmech – Partie krásného dragouna, Pěnička a Paraplíčko, Smrt černého krále a Vražda v hotelu Excelsior.

Ke konci života Marvan trpěl velkými bolestmi a rapidně ubýval na váze. Jeho žena Marie, která s ním vydržela až do hořkého konce, si zapsala do deníku, že podle lékaře má její manžel rakovinu jak v žaludku, tak už i v prostatě. Den před smrtí vážil kdysi statný muž 41 kg. Zemřel 21. května 1974 ve věku 72 let.

