Nová stopa v záhadě Amelie Earhartové: Opravdu našli její letadlo?

V kritických momentech, kdy se letoun Electra blížil k cíli, se souhra nešťastných náhod a technických selhání stala smrtící. Posádka lodi USS Itasca zoufale naslouchala slábnoucím signálům, ale nebyla schopna poskytnout efektivní pomoc. Hlavním problémem byla nekompatibilita rádiových systémů. Radiový zaměřovač Itascy se nedokázal naladit na frekvenci 3105 kHz, kterou Earhartová používala pro komunikaci. Radista Leo Bellarts později popsal svou frustraci slovy: „Seděl jsem tam a potil se krví, protože jsem s tím nemohl udělat vůbec nic." Marné byly idalší pokusy. Posádka lodi nechala z komínů stoupat hustý černý kouř, který měl pilotům označit polohu ostrova, ale Earhartová s Noonanem ho
kvůli oblačnosti nikdy nespatřili. Samotný Howlandův ostrov, plochý útes o rozměrech přibližně 2.25 km na 0.89 km a výšce jen 3 metry, byl v oceánu jako jehla v kupce sena. Rozptýlené mraky vrhající stíny na hladinu navíc mohly vizuální identifikaci téměř znemožnit. V jednom okamžiku se letadlo, které bylo tak blízko svému cíli, jednoduše ztratilo v nekonečném modrém prostoru mezi nebem a mořem.