K silvestrovským oslavám tradičně patří i hlasitý doprovod. Není to náhoda a vše má svůj dobrý důvod. Abyste si totiž zajistili v nadcházejícím roce štěstí, potřebujete právě tyto hlasité vjemy (ohňostroj, odletující zátky šampaňského). Díky způsobenému hluku totiž zaženete zlé duchy a pojistíte si úspěšný a nezatížený vstup do nového roku.
15 silvestrovských zajímavostí: Červené prádlo, hrozny a novoroční políbení
Proč je Silvestr hlučný
Proč si dát pozor na polibek
Tradice novoročního polibku vůbec není nová, ale podle starých anglických a německých tradic může první osoba, na kterou v novém roce narazíte, „naladit tón“ pro příštích 12 měsíců. Proto si dejte velký pozor na to, kdo vás v novém roce políbí jako první. Ať si příliš nezavaříte a v nadcházejícím období se vám dobře daří.
Neprat a nevěšet
Víte, že na Nový rok by se nemělo prát ani věšet prádlo? Pokud totiž nedodržíte tradici a vydáte se k pračce s jasným záměrem prát, můžete si do nadcházejícího roku přivolat neštěstí, nebo dokonce smrt někoho blízkého.
Reklama
Nic nesmí opustit dům
Na Nový rok musíte mít uklizeno, anebo alespoň řádně vynesené odpadky. Podle pověry totiž nesmí tento den nic opustit dům, ani naplněný koš. V opačném případě totiž hrozí smůla po celý nadcházející rok.
Aby kamna dobře hořela
Na vesnicích býval rozšířený zvyk zametání ploten a kamen. Jednotlivé chalupy ve vsi navštěvovaly tzv. „ometačky“, které čistily plotnu a kamna, aby v nich po celý nový rok dobře hořelo.
Do nového roku bez dluhů
Do nového roku bez dluhů a pohledávek… To je ideál, který dnes jen těžko dodržíme. Dříve se však tradovalo, že nejpozději na Silvestra by se lidé měli zbavit všech dluhů a vrátit vše půjčené, aby mohli nové období začít pěkně od nuly a s čistým štítem.
Reklama
Ani kuře, ani humr
To, co sníte na Nový rok, bude mít vliv na dny budoucí… Humr, kuře (nebo jiná drůbež) jsou prý pokrmy, které na Nový rok nosí smůlu. Humři proto, že se mohou pohybovat dozadu, a drůbež kvůli křídlům. Štěstí by vám mohlo v novém roce uletět, případně by (v případě zpátečníka humra) mohlo dojít k nepříjemnému zvratu. Naopak čočka a slaneček se tradičně doporučují. Čočka symbolizuje peníze a slaneček štěstí.
Jak na Nový rok...
Tradiční hláška „jak na Nový rok, tak po celý rok“ se uchovala dodnes. Její síla spočívá v přesvědčení, že co první den v novém roce učiníte, bude mít značný vliv na celý nadcházející rok. Proto se lidé snažili (a možná i stále snaží) být na sebe tento den milí a nečinit nic se špatným záměrem.
Kde se vzalo "PF"
Novoročenka (tzv. „PF“) je odvozena z francouzského „Pour féliciter“ (pro štěstí) a je nenáboženskou variantou vánočního papírového přání. V Česku se novoročenka stala populární v průběhu 19. století především v nekonzervativně založených větších městech. Jedná se o český a slovenský fenomén, který jinde na světě najdete jen zřídka.
Paradoxem je, že ve Francii se toto slovní spojení pro novoroční přání v současnosti už nepoužívá. Původně šlo o zkratku, která nebyla spojována výhradně s novým rokem, ale používala se na papírových přáních a vizitkách užívaných k nejrůznějším příležitostem.
Současné moderní české přání jen málokdy odkazuje na tradiční význam a symboliku Vánoc a často akcentuje pouze nadcházející rok. Ne náhodou je takový typ novoročního přání hojně rozšířen právě ve výrazně nenáboženském Česku. Jinde ve světě naopak jasně převládají vánoční přání s náboženským motivem.
Reklama
První československý televizní Silvestr
První Silvestr Československé televize byl odvysílán v roce 1959. Šlo o velkou zábavní revue s titulem „Název oznámíme dodatečně“. Scénář k němu tehdy napsal populární bavič Vladimír Dvořák, který také celou show – spolu s Jiřinou Bohdalovou – uváděl.
Protože revue byla velmi úspěšná, zakotvila dvojice Dvořák – Bohdalová na televizních obrazovkách po mnoho následujících Silvestrů a let. Zábavní show byla v té době vysílána v posledních devadesáti minutách starého roku živě, a protože se nikdy nepodařilo dodržet stopáž, museli Dvořák s Bohdalovou vynechávat velké části vlastního průvodního textu.
Silvestrovské spodní prádlo
V Itálii si lidé tradičně na Silvestra a Nový rok oblékají červené spodní prádlo. Jde už téměř o (milou) povinnost, známou od dob středověku. Červené prádlo prý zajistí štěstí a úspěch během nadcházejících dvanácti měsíců. Krátce po Vánocích bývají italské výlohy plné dámského či pánského spodního prádla, jejichž společným jmenovatelem je červená barva.
Hroznový Silvestr
Hroznové víno nesmí chybět na talířích v Mexiku a ve Španělsku. Tamní obyvatelé totiž oslavují poslední večer starého roku tím, že při půlnočním odpočítávání jedí hroznové víno a s každým z dvanácti odbití snědí jednu kuličku spojenou s jedním přáním. Co to letos vyzkoušet i u nás?
Reklama
Buddhistický Silvestr
O půlnoci 31. prosince se v buddhistických chrámech po celém Japonsku rozezní zvony celkově sto osmi údery, aby symbolizovaly sto osm lidských hříchů v buddhistickém náboženství a zbavily každého japonského občana sto osmi pozemských tužeb. Hlavním lákadlem silvestrovských oslav v Tokiu je velkolepý a v noci dobře viditelný zvon, jehož jasné údery jsou slyšet mimořádně daleko.
Panáček "Año Viejo"
V některých městech Kolumbie, Kuby a Portorika se vyrábí tradiční panáček, který je imaginárně naplněn špatnými vzpomínkami na něco či na někoho z uplynulého roku. Má na sobě staré oblečení a říká se mu „Año Viejo“. O půlnoci se panáček zapálí a symbolizuje vymazání všech špatných vzpomínek, abyste mohli do nového období vykročit zlehka a s optimismem.
Silvestr historicky
Nový rok oslavovali již staří Babyloňané okolo roku 4000 př. n. l. Tyto oslavy probíhaly během jarní rovnodennosti okolo 20. března. Raný římský kalendář určoval jako počátek nového roku 1. březen. Tento kalendář měl jen deset měsíců, počínaje právě březnem. ůzné starověké kultury používaly také jiná data. Například Egypťané, Féničané či Peršané začínali svůj nový rok už s podzimní rovnodenností a Řekové jej vítali během zimního slunovratu.
Roku 46 př. n. l. vytvořil Julius Caesar tzv. juliánský kalendář a ustanovil 1. leden jako oficiální začátek roku.
Silvestrovská noc v současné podobě se ale slaví až od 16. století, kdy se ve většině západních křesťanských zemí ustálil tzv. gregoriánský kalendář. Počátek roku je v tomto kalendáři také 1. leden, ale v porovnání s kalendářem juliánským nastává o 14 dní dříve.
Silvestr historicky
Nový rok oslavovali již staří Babyloňané okolo roku 4000 př. n. l. Tyto oslavy probíhaly během jarní rovnodennosti okolo 20. března. Raný římský kalendář určoval jako počátek nového roku 1. březen. Tento kalendář měl jen deset měsíců, počínaje právě březnem. ůzné starověké kultury používaly také jiná data. Například Egypťané, Féničané či Peršané začínali svůj nový rok už s podzimní rovnodenností a Řekové jej vítali během zimního slunovratu.
Roku 46 př. n. l. vytvořil Julius Caesar tzv. juliánský kalendář a ustanovil 1. leden jako oficiální začátek roku.
Silvestrovská noc v současné podobě se ale slaví až od 16. století, kdy se ve většině západních křesťanských zemí ustálil tzv. gregoriánský kalendář. Počátek roku je v tomto kalendáři také 1. leden, ale v porovnání s kalendářem juliánským nastává o 14 dní dříve.
Reklama
