Prázdniny končí. Návrat do běžného režimu může být pro psychiku šok, říká psychiatr

Návrat z léta do zaběhnutého režimu může pro řadu lidí znamenat nečekanou psychickou zátěž. Ať už jde o nárůst povinností nebo změnu každodenního tempa, přechod je často razantní. Náš mozek může tuto změnu vnímat jako stresor a aktivovat obranné mechanismy, které se projevují třeba nespavostí, poklesem nálady nebo dokonce rozvojem úzkostných stavů. „Konec léta obvykle pro lidi znamená, že se jednak vrací ke svému normálnímu dennímu režimu a také mnoho lidí začíná přemýšlet nad tím, co je čeká v práci či ve škole. Pokud je někdo na změny režimu citlivý, může pociťovat zhoršení spánku, podrážděnost, či úbytek energie. Nepomáhá obvykle ani nástup podzimu. Také se mohou objevovat obavy z úkolů a očekávání zátěže. To může také přerůst až ve zvýšenou úzkost,“ upozorňuje psychiatr MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D. Nezanedbatelným faktorem napětí může být také finanční stres. Letní dovolená s sebou nese značné výdaje, které se s příchodem nového školního roku zpravidla ještě navýší.

Nastavte si nový režim včas. Pomůže spánková rutina

Dobrou zprávou je, že na přechod z letních prázdnin do běžného režimu se můžete do jisté míry připravit. Pokud tedy nechcete skočit do září rovnýma nohama, začněte změny zavádět s předstihem a postupně. Stačí na to třeba poslední srpnový týden. „Obecně se dá říct, že udržovat si pravidelný spánkový režim je pro psychický stav zdravé. Může pomoct, když se člověk na změnu režimu připraví a začne chodit spát a vstávat ve stejnou hodinu. Na druhou stranu režim někdy není potřeba brát příliš striktně, dobrou náladu člověku také může udělat i to, že si poslední letní dny a večery užije a víc času stráví s přáteli či blízkými,“ radí psychiatr MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D.

Vytvářejte si malé ostrůvky pohody

Přechod do pevného režimu všedních dní si zaslouží být pozvolný. I když často nelze změnit nároky školy nebo zaměstnání, je možné pracovat s tím, jak na ně reagujeme. „Naše tělo i mysl potřebují čas, aby si uvykly na nový režim. Klíčem je pravidelnost a zavedení malých pauz, které nám budou dělat radost a pomáhat s duševní rovnováhou,“ radí terapeutka. I krátké okamžiky během dne, které věnujeme činnostem, jež nám dělají radost, sníží pravděpodobnost přetížení.

Když stres či úzkost přetrvávají, neváhejte požádat o pomoc

Vyzkoušeli jste všechny rady a doporučení, a přesto se necítíte ve své kůži? Pak je možné, že na vás příchod nového školního roku zapůsobil skutečně hluboce, nebo pramení vaše trápení odjinud. Pokud však vnímáte, že vám pošramocená psychika narušuje běžné fungování, neměli byste situaci přehlížet. „Úzkost je přirozená reakce organismu na zátěžovou situaci, kterou náhlá změna denního režimu určitě představuje. Pokud máte pocit, že vám starosti přerůstají přes hlavu, rozhodně je vhodné obrátit se na odborníky. Není to slabost – naopak je to důkaz, že člověk dbá o své psychické zdraví a přistupuje k němu zodpovědně,“ říká MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D.

Zdroj: MUDr. Kryštof Kantor, Ph.D., terapeutka Kateřina Lapáčková