Když se oběti drink spikingu rozhodnou nahlásit událost na policii, bývají jim standardně odebrány vzorky krve za účelem potvrzení přítomnosti omamných látek. Problém však spočívá v tom, že mnoho těchto látek – například GHB – se z těla vyplavuje velmi rychle, často během několika hodin. Pokud tedy k odběru dojde se zpožděním, testy už nemusí nic prokázat, což výrazně komplikuje vyšetřování a snižuje šanci na dopadení pachatele. „Představte si, že přijdete na policejní stanici a řeknete, že jste byli znásilněni, ale nevíte kým nebo čím, protože si nic nepamatujete. Když přijdete po třech, čtyřech dnech, kdy se v rámci toxikologie neprokáže už vůbec nic. Vše je ale o prvotním přístupu. Každé nahlášení musím jako policista věřit a samozřejmě s ostražitostí toho, co mi říká prověřit všechny možnosti. Na první dobrou si u některých případů řeknete, že není pochyb o tom, že dívka byla opilá, ale při detailnějším prověřování a komunikaci s poškozenou navnímáte to, jak žije, tak přechozí zdání nezapadají do kontextu. Takhle přistupovat ke každému případu je strašně důležité,“ vysvětluje komisařka.