

Odpolední šlofík ano, nebo ne? Jak jsou na tom s krátkým odpoledním zdřímnutím Češi a jak zbytek Evropy, ukázal průzkum z roku 2024.
Napadlo vás dát si někdy odpoledního šlofíka? Pravděpodobně ano, ale asi si jej dopřejete jen o víkendu a možná z toho máte výčitky. Přitom odpolední odpočinek může mít pro tělo velké zdravotní benefity a stejně tak může pomoci s pracovní výkonností.
„Přínosy krátkého odpoledního zdřímnutí, tzv. šlofíku, mají vědecky doložené fyziologické i neurologické základy. Dochází při něm ke snížení tzv. homeostatického spánkového tlaku, což znamená, že se mozek na chvíli vyresetuje. Jako kdybyste zavřeli a znovu otevřeli soubor. EEG studie ukazují, že i velmi krátké šlofíky aktivují spánkové vřeténko, které je spojeno s konsolidací paměti a obnovou mozkové výkonnosti. Odpočinek dlouhý 10–30 minut tak výrazně zlepšuje pozornost, rychlost zpracování informací i pracovní paměť a schopnost rozhodování,“ říká spánková terapeutka MUDr. Barbora Rodi a dodává, že během odpoledního odpočinku se snižuje aktivita sympatického nervového systému a zvyšuje se aktivita parasympatiku. Dochází tak ke snížení hladiny stresového hormonu kortizolu, což má vliv na naši psychiku, ale třeba i na zdraví srdce, imunitu a trávení.
Benefity, které odpolední šlofík poskytuje, si někdy dopřává 68 % Čechů, což nás v Evropě řadí na jedny z nejvyšších příček. Naopak nejméně často přiznávají odpolední spánek lidé v Portugalsku (48 %) a v Nizozemsku (49 %). Nejvíce si naopak chodí zdřímnout lidé v Chorvatsku (77 %). Co se týká četnosti odpoledních šlofíků, 31 % Čechů přiznává, že si ho dopřeje tak jednou až dvakrát do měsíce, více než pětina lidí dvakrát do týdne a jen 6 % Čechů přiznává, že si jde odpoledne lehnout každý den. Nejčastěji jsou to lidé ve věku nad 65 let.
Naopak více než 30 % lidí v ČR, nejčastěji ve věku 25–44 let, říká, že dát si šlofíka nepotřebují nikdy. „Spánek během dne není vhodný pro každého. Zatímco někteří lidé vstávají po takovém krátkém spánku snadno a svěží, jiní se cítí zmatení, zpomalení a podráždění. Zvlášť pokud spali moc dlouho. Proto je důležité vědět, jak naše tělo reaguje, a přizpůsobit tak odpočinek našemu biorytmu,“ říká MUDr. Barbora Rodi a dodává: „U lidí s nespavostí nebo velmi lehkým a přerušovaným spánkem může odpolední dřímota narušit noční usínání, proto bych u nich odpolední spánek rozhodně nedoporučila. Klíčové je totiž soustředit se vždy na klidný a kvalitní spánek v noci.“
Nejvhodnější doba pro to „dát si šlofíka“ je mezi 13. a 15. hodinou, kdy přirozeně klesá energie a výkon a tělo je v takzvaném cirkadiánní „siestové“ zóně. Před tímto časem je většinou organismus ještě příliš aktivní a po této době už se zase začíná připravovat na večerní režim. Pokud si šlofíka dopřejeme později odpoledne nebo navečer, může to narušit noční spánek.
Podle průzkumu je průměrná délka odpoledního spánku lidí v České republice 33 minut, což je podle MUDr. Barbory Rodi v pořádku. „Ideální délka šlofíka je 15–30 minut. Za tuto dobu se tělo stihne lehce zregenerovat, ale nevstoupí do hlubší fáze spánku, ze kterého se pak hůře probouzí.“ To zřejmě pociťuje 36 % Čechů, kteří si dopřávají až 60minutový odpolední spánek, a 12 % lidí, kteří přiznávají, že spí i více než hodinu. Jak ukázal průzkum, jedná se většinou o věkovou kategorii 18–24 let. „Mladí lidé spí často i hodinu a víc, což nemusí být špatně, ale je potřeba počítat s tím, že se po probuzení mohou cítit chvíli otupěle. Opět ale platí, že odpolední spánek by neměl ubírat na kvalitě nočního spánku, a v případě potíží s nespavostí se vždy soustředíme prioritně na kvalitu nočního spánku, který je pro tělo důležitější z hlediska hormonů,“ říká spánková terapeutka.
A jak je na tom s délkou šlofíka Evropa? Nejdéle si odpoledne pospí lidé v Řecku, kteří přiznávají 40 minut. Druhými největšími spáči jsou lidé v Rumunsku (39 minut) a v Estonsku (37 minut).