U mužů jsou tyto preference téměř dvakrát častější než u žen. Co si představit pod termíny jako biastofilie, frotérismus či nekonsensuální sadomasochismus? A kolik lidí v populaci je vykazuje?

Prohlédnout grafiku 10 sexuálních tabu: Kterým předsudkům podléháte vy?

Odborníci z Všeobecné fakultní nemocnice v Praze představili výsledky studie zaměřené na sexuální odchylky v české populaci. "Často slyšíme o tom, že někdo má úchylku či odchylku. Současná terminologie však používá pojem parafilie, což označuje změny sexuálního chování, kdy preference nejsou považovány za běžné," vysvětlil na tiskové konferenci MUDr. Libor Zámečník.

Parafilie zahrnují neobvyklé preference, ať už jde o objekty, situace či aktivity. "Náš průzkum se nesnažil pokrýt kompletní spektrum parafilií v České republice, protože jsme pracovali s omezeným množstvím otázek. Zaměřili jsme se však na takové parafilní preference, jejichž realizace by mohla vést k problémovým nebo nekonsensuálním sexuálním kontaktům," doplnila Kateřina Klapilová, vedoucí Centra pro sexuální zdraví a intervenci NUDZ.

Podle výsledků průzkumu přiznalo alespoň jednu z parafilních preferencí 8,8 % respondentů, přičemž mezi muži to bylo 11,3 % a mezi ženami 6,4 %. Nejčastěji se objevila tzv. biastofilie, tedy preference pro znásilnění nebo znehybnění sexuálního partnera, kterou uvedlo 4,5 % účastníků. Další častou parafilií byl frotérismus, tedy záliba v nenápadném dotýkání nebo otírání se o intimní partie nic netušících osob na veřejných místech, například v hromadné dopravě. K této preferenci se přihlásila 3 % dotázaných.

Třetí nejčastější parafilií zjištěnou v průzkumu byl nekonsensuální sadomasochismus. Tato preference zahrnuje fyzické nebo psychické podrobování partnera či partnerky, působení bolesti nebo mučení bez jejich souhlasu. K této parafilii se přihlásilo 2,7 % dotázaných. Všechny zmíněné parafilie se přitom objevují výrazně častěji u mužů než u žen.

Prohlédnout grafiku Kolik otvorů má žena "tam dole"? Nečekaně málokdo to ví. Poznání vede k sebevědomí

Ne každý s parafilií se chová problémově

Hlavní metodička výzkumu a garantka programu Parafilik, Mgr. Kateřina Klapilová, Ph.D., zdůrazňuje, že samotná přítomnost parafilní preference automaticky neznamená delikventní chování. "Pouze 30 % lidí s parafilií má potíže, které splňují kritéria pro parafilní poruchu a vyžadují odbornou podporu a péči. Bohužel jen 6,9 % z nich vyhledalo pomoc odborníků. Je důležité si uvědomit, že parafilní preference sama o sobě neznamená, že by daný člověk jednal protiprávně," vysvětluje Klapilová, která vede Centrum pro sexuální zdraví a intervence při NÚDZ.

Podle Kateřiny Klapilové je souvislost mezi parafilními preferencemi a sexuální delikvencí poměrně nízká. "Když jsme se ptali respondentů, zda se někdy dopustili problematického sexuálně motivovaného chování, 2 % uvedla, že někdy použila násilí nebo hrozby k donucení jiných k sexuálním aktivitám. To odpovídá nízkým statisícům osob. Z nich 31 % uvedlo, že mají některou ze sledovaných parafilních preferencí. Zároveň však pouze 7,1 % lidí s parafilií přiznalo, že se někdy dopustili sexuálního násilí," uvedla Klapilová.

Terapie přináší výsledky

Stigmatizace lidí s parafilními preferencemi podle Klapilové představuje významný problém. Ve spolupráci odborníků ze Sexuologického ústavu VFN a dalších institucí vznikl terapeutický program Parafilik, který těmto osobám poskytuje odbornou pomoc. Vzhledem ke stigmatizaci však první zájemci začali do programu přicházet až po dvou letech od jeho spuštění. Postupem času se do něj zapojilo více než 150 osob. "Díky péči, kterou klientům poskytujeme, se nám podařilo významně snížit riziko, že by se v budoucnu dopustili problémového sexuálního chování," zdůraznila Klapilová.