Astma v těžké formě: Jak zjistit, že patříte mezi ohrožené a co s tím dělat?

Světový den astmatu, který připadá na 6. května, je příležitostí zaměřit se na toto chronické onemocnění dýchacích cest, které postihuje více než 800 000 lidí v České republice. Astma je široce známé pro své charakteristické příznaky, jako jsou sípot, kašel a dušnost. Těžká forma tohoto onemocnění vyžaduje speciální péči. Pro pacienty s těžkým astmatem, u nichž běžné léky již nepostačují, se nabízí pokročilá možnost léčby – biologická terapie.

Lidé s těžkým astmatem zažívají časté a intenzivní astmatické záchvaty, které mohou vést k hospitalizacím. Tyto exacerbace (zhoršení chronického onemocnění) se projevují těžkým dušením, pískáním na hrudi a celkovým zhoršením kvality života. 

„U pacientů s těžkým astmatem dochází k častým nebo silným astmatickým záchvatům, které mají negativní vliv na jejich každodenní život. Tato forma nemoci obvykle neodpovídá dostatečně na běžné léky, jako jsou inhalační kortikosteroidy nebo bronchodilatační léky,“ vysvětluje prof. MUDr. Milan Sova, Ph.D., přednosta Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.

Podle doc. MUDr. Jakuba Novosada, Ph.D., z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové lékaři považují za úspěch, pokud se četnost akutních záchvatů sníží alespoň o 50 procent.

„Ve většině případů se daří mít těžké astma pod kontrolou i ve chvíli, kdy je pacient v péči ambulantního specialisty. Jakmile však léčba začne zahrnovat vysoké dávky kortikoidů podávaných ve formě tablet, je to jasný signál, že by měl lékař poslat svého pacienta do specializovaného centra,“ dodává prof. Sova. Ne vždy se to ale děje. „Z dostupných dat vyvozujeme, že až 15 tisíc nemocných může být potenciálně vhodných k nasazení biologické léčby. Poslední data z roku 2023 navíc ukazují, že 57,8 procenta center nevnímá svou kapacitu jako vyčerpanou,“ říká doc. Novosad.

Biologická léčba přitom stále čelí řadě mýtů, které mohou pacienta zmást. Například se často tvrdí, že biologická léčba je „přírodní“ a bez chemie. Ve skutečnosti „biologická“ neznamená „bio“ jako u potravin, ale jde o biotechnologické léky vyrobené pomocí živých buněk. Další obava spočívá v tom, že biologická léčba může způsobit rakovinu. Tato obava není opodstatněná, protože vědecké studie neprokázaly souvislost mezi biologickou léčbou a zvýšeným rizikem rakoviny. Biologické léky jsou dlouhodobě testovány a pečlivě sledovány, přičemž některé jsou na trhu již 15–20 let a jsou dobře prověřené.

Dalším mýtem je, že biologická léčba je až poslední možností. Ve skutečnosti jde o moderní cílenou terapii pro pacienty, u nichž běžná léčba nestačí. Včasné nasazení biologické léčby může zlepšit kvalitu života a minimalizovat nežádoucí účinky tradiční léčby, například užívání vysokých dávek kortikosteroidů. Někteří lidé se také obávají složitosti podávání biologických léků, ale většina z nich se aplikuje injekčně do podkoží a pacienti si je mohou po zaškolení podávat doma. Ačkoliv biologická léčba pomáhá snížit dávky běžných léků, například inhalačních kortikosteroidů, neznamená to, že by je úplně nahradila. A konečně, biologické léky nijak neovlivňují genetickou výbavu pacienta – jedná se o cílené protilátky, které působí pouze na specifické složky imunitního systému.

V České republice se biologická léčba aplikuje v 15 specializovaných centrech pro těžké astma, která pacientům poskytují komplexní péči. V brněnské fakultní nemocnici se například díky biologické terapii počet exacerbací u pacientů snížil až o 80 procent, což se pozitivně odráží na jejich kvalitě života. Včasná diagnostika a správná léčba jsou tak klíčem k tomu, jak pacienti s těžkým astmatem mohou žít plnohodnotnější život.

Mezi typické projevy astmatu patří sípot a pískání, namáhavé dýchání – každý nádech i výdech stojí jedince obrovské úsilí. Časté kašlání, rychlá únava při fyzické námaze, napětí na hrudi jsou dalšími příznaky této nemoci. Astma také často provází nekvalitní spánek – v noci se nemocní budí kvůli kašli nebo pocitu dušnosti. Někteří spí v polosedě, aby se jim lépe dýchalo. Podle lékařů provází záchvaty obvykle panika a úzkost.