

V mladším věku postihuje mozková příhoda častěji muže, protože nepečují o své zdraví jako ženy. Obecně si ve srovnání se západními zeměmi stojíme hůře, mrtvice ročně potká 25 tisíc obyvatel. Proč? Nechodíme na preventivní kontroly, nehýbeme se a neznáme své hodnoty krevního tlaku a cholesterolu. Jak říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz kardioložka Eva Tůmová, nejlepším lékem je přitom selský rozum.
Hlavním důvodem se zdá být nezdravá životospráva a zřejmě i přemíra stresu. U pacientů s absencí klasických rizikových faktorů srdečně-cévních chorob pak mohou být příčinou některé ze vzácnějších onemocnění, jako jsou trombofilní stavy nebo jiné onemocnění centrální nervové soustavy. Bohužel nemalá část těchto pacientů v mladším věku podcenila léčbu svého vysokého krevního tlaku nebo neměla terapii dostatečně intenzivní. Tyto typy mozkových příhod bývají často devastující, a pokud pacienti přežívají, většinou si nesou následky po celý život.
Bohužel, její výskyt je u nás stále významně vyšší než v zemích západní Evropy. Ve srovnání se zeměmi východnějšími jsme na tom ale podstatně lépe. Nicméně od přelomu tisíciletí pozorujeme v rámci Česka mírný pokles, což je dáno lepší kontrolou arteriální hypertenze a hypercholesterolemie.
Ano. Stačí se podívat kolem sebe, kolik z nás má alespoň z větší části životní styl ve shodě s doporučeními. Všichni víme, jak bychom měli jíst, že bychom se měli hýbat, jak škodí kouření a přemíra alkoholu, ale málokdo tato pravidla dodržuje. Druhá věc je, že mnozí z nás podceňují léčbu vysokého krevního tlaku, vysokého cholesterolu nebo počínajícího diabetu.
Jen ve velmi malé míře využíváme možnosti pravidelně se nechat vyšetřit a jen zlomek populace zná své hodnoty krevního tlaku a cholesterolu. Tyto parametry bychom měli nejen znát, ale také se zajímat o to, jakých hodnot bychom měli dosáhnout, ať už změnou životního stylu, nebo léčbou. U každého z nás se totiž cílové hladiny krevního tlaku i cholesterolu liší, a to podle věku, pohlaví, onemocnění našich přímých příbuzných či dalších přidružených nemocí, se kterými se léčíme.
Ano, například poukazují na skutečnost, že u jedinců, kteří prodělají mozkovou mrtvici v mladším věku, je v budoucnu až dvojnásobně vyšší pravděpodobnost rozvoje demence. Riziko klesá v případě, když pacienti po příhodě důsledně rehabilitují a upraví svůj životní styl.
Obecně se dá říct, že v mladším věku se mozkové mrtvice častěji vyskytují u mužů, v pozdějším věku spíše u žen. Otázkou je, jaká je příčina. Zdá se, že mladší muži mají o něco horší životní styl, spojený s kumulací rizikových faktorů, jako je kouření, vyšší konzumace alkoholu, nezdravý jídelníček, nedostatek pohybu, nepoznaný vysoký krevní tlak nebo cholesterol. Tyto rizikové faktory se násobí, proto jsou mladší muži s celkově horší životosprávou ohroženější než ženy, které o sebe přece jen o něco více dbají.
Ženy v době reprodukčního období chrání estrogen, po menopauze tento efekt mizí a relativní riziko srdečně-cévních chorob včetně mozkové mrtvice u žen tedy stoupá. Ve skupině mladších žen hraje také roli užívání hormonální antikoncepce v kombinaci s kouřením. Pokud má žena ještě dispozice k vyšší srážlivosti krve, jde o velmi nešťastnou kombinaci nezřídka vedoucí ke vzniku krevních sraženin a rozvoji hluboké žilní trombózy, plicní embolie či mozkové mrtvice.
Zabývá se především preventivní kardiologií a v této oblasti také aktivně publikuje. Stará se ambulantně o pacienty s vysokým cholesterolem a vysokým krevním tlakem. Současně pracuje na lůžkovém interním oddělení a pečuje o pacienty s velkým spektrem interních chorob.
Velmi záleží na rozsahu a lokalitě mozkové mrtvice, následky jsou tedy velmi variabilní. Jak ukazují studie, pacient po prodělání cévní mozkové příhody - a to i v případě výborné rekonvalescence - je po celý život ohrožený dalšími srdečně-cévními příhodami. Proto je nezbytná trvalá preventivní léčba a pravidelné sledování lékařem.
Vzhledem k tomu, že trvalé následky jsou často invalidizující, je trend nárůstu mozkové mrtvice u mladých lidí hrozbou nejen z hlediska zdraví jednotlivců, ale také z pohledu socioekonomického. Zejména v rozvojových zemích, kde výskyt mozkových příhod stoupá strměji, může mít vyřazení mladých lidí ze společnosti velmi negativní dopad. Pokud ale mladší pacient podstoupí intenzivní rehabilitaci, jsou kapacity organismu z hlediska učení i svalové síly výrazně lepší než v pokročilém věku.
Nebude jich úplně málo. Skutečně se někdy podaří po snížení hmotnosti zlepšit hodnoty krevního tlaku a někdy i cholesterolu a léčbu buď redukovat, nebo zcela vysadit. Na druhou stranu ale máme vysoké procento pacientů zdravě žijících s normální tělesnou hmotností, kteří ovšem mají dědičně danou vysokou hladinu cholesterolu, nebo vysoký krevní tlak na základě jiného onemocnění.
Akutní péče o pacienty a její úspěšnost je u nás srovnatelná se zeměmi západní Evropy. V České republice probíhá v iktových a cerberovaskulárních centrech (v celkem 45 zařízeních), což jsou specializovaná pracoviště poskytující komplexní péči s velmi vysokou úspěšností léčby. Některé rozdíly můžeme vidět v následné péči, kdy narážíme na horší dostupnost služeb v určitých regionech nebo delší čekací lhůty. Trvá také snaha o lepší prevenci a osvětu.
Jak už jsem zmínila, hlavním stavebním kamenem prevence srdečně-cévních onemocnění je zdravý životní styl, který ale nemusí být navzdory obecnému mínění žádným utrpením. Stačí zapojit zdravý "selský" rozum a pokusit se v rámci každodenního života co nejvíce hýbat a přibližně třikrát týdně alespoň pětačtyřicet minut provozovat aktivitu, která se dá nazvat sportem a bude nás hlavně bavit. Jíst pokud možno pestrou stravu, co nejméně průmyslově zpracovanou, hlídat si hmotnost a nekouřit. Nesmíme zapomínat i na odpočinek a kvalitní spánek. Také bychom se měli obklopovat lidmi, se kterými je nám dobře. Bylo by skvělé, kdyby základ spokojeného a zdravého života položila rodina a děti vyrůstaly v prostředí, kde je samozřejmostí.