Co se děje v těle, když ztloustneme? Masakr!

Jak to vypadá zvenčí, když přibereme, to víme. Podívejme se ale dovnitř, co se skutečně děje uvnitř těla.

Foto: Isifa/Thinkstock

Zuzana Selementová 25. 5. 2015

Jak to vypadá zvenčí, když přibereme, to víme. Podívejme se ale dovnitř, co se skutečně děje uvnitř těla.

Tukové buňky se mohou konečně pohodlně usadit. Jejich počet se sice nezvyšuje, ten se zakládá v dětství a narůstá zhruba do 20 let, ale plní se tukem a zvětšují svůj objem. Proto je pravdivé staré tvrzení, že na obezitu se zakládá v dětství, a bohužel platí také to, že jakmile jednou ztloustnete, už máte problém do konce života.

Z tuku vyroste i hrb

Zvětšování tukových buněk se pak projevuje nejdřív jako známá pneumatika, ale brzy se začnou hladově krmit i tukové buňky na jiných částech těla. Smutná pravda je to, že tělo si ukládá do tuku veškerou přebytečnou energii, ať už ji získáme z jakéhokoliv jídla, nejen z tučného.

Doporučujeme: Sedm důvodů, proč se hýbat. Sex k nim rozhodně patří

V tom také spočívá jedno z nebezpečí liposukce, o němž se moc nemluví. Když se odstraní tukové buňky třeba na břiše a my pak dál do těla ládujeme nadměrné množství energie, tuk se usadí tam, kde buňky zůstaly. Místo faldů na břiše se vám tak může udělat třeba parádní "hrb" na zádech (víte kde, těsně pod šíjí) jako velbloudovi - ten je také většinou z tuku a ne z vody, jak se lidé často domnívají. Nebo si k zabydlení a zvětšení vyberou jinou část těla.

Tloustneme i dovnitř

Naše tělo ročně ztratí zhruba desetinu tukových buněk a vzápětí je nahradí. Za osm let tak vyměníme polovinu tukových buněk za zbrusu nové. Jejich celkový počet si však udržujeme na stabilní úrovni. Dokonce ani obézním lidem, kteří zhubli až 20 % původní váhy, žádné tukové buňky neubydou.

Ty, které jsou pod kůží, ale nejsou zdaleka tak nebezpečné, jako ty, jež obklopují vnitřní orgány. Tvoří útrobní, neboli tzv. viscerální tuk, který je biologicky aktivní, a proto se považuje za endokrinní orgán. Produkuje hormony a další látky, jež ovlivňují - samozřejmě negativně - fungování jednotlivých orgánů. Pět až deset procent všech nádorů je způsobeno nadváhou a obezitou!

Slinivka, játra a pohyb

Slinivka přestává stíhat vyrábět dostatek inzulínu a zároveň se zvyšuje odolnost tkání vůči tomuto hormonu, která zase dál zvyšuje tendenci přibírat. Začarovanému kruhu se říká cukrovka.

Játra, která fungují jako chemická továrna našeho organismu, začnou také ukládat tuk. Pokud je přísun tuku v potravě dlouhodobě příliš velký, může být jaterní buňka tukem přímo nabitá, až následně vyroste. To vede až ke zvětšení celých jater.

Pokud je nepřestaneme dál krmit, ztučnění jater (steatóza) se změní ve fibrózu a odtud je již malý krůček k jaterní cirhóze. Játra jako kámen tak nemusí být z alkoholu! A věděli jste, že zvětšená játra mohou člověku dokonce vadit i při pohybu?

Když už je řeč o hýbání: klouby, šlachy a páteř si také všimnou každého usazeného kila. Zvyšuje se zátěž, chrupavky se tak dříve opotřebují a bolí. Čím dál víc.

Přetížená pumpa

Srdce má samozřejmě o to víc práce, o co "větší" tělo musí obsluhovat dodávkami krve. Funguje tím hůř, čím víc tuku ho obklopuje. Zvyšuje se krevní tlak a kvůli zvětšení tukové tkáně vzrůstá průtok krve tukem. Srdce je tak nuceno zvyšovat svůj výkon.

Roste hlavně objem krve, který vytlačí při jednom stahu. Takovým dlouhodobým chronickým přetížením "pumpy" dochází ke zbytnění levé srdeční komory a následně může postupně dojít k srdečnímu selhání. Zvětšené srdce ochabne a ztrácí výkon - asi o 10 % každý rok.

Vysoká hladina tuků v krvi vede ke kornatění cév, které postihuje všechny tepny v těle. Nejnebezpečnější je ale ucpávání srdečních a mozkových cév. Pokud se uzavře aterosklerotická věnčitá tepna, dojde k infarktu části srdečního svalu. Když se ucpe (nebo naopak praskne kvůli křehkosti, způsobené tukem) céva v mozku, jde o mrtvici. Obojí může znamenat konečnou

A co se děje v hlavě?

Lidé si myslí, že tlouštíci jsou kliďasové a pohodáři. Opak bývá pravdou. Obezita s sebou nese častější výskyt depresivních a úzkostných stavů. Více jak čtvrtinu obézních postihují deprese. Platí to ale i naopak - lidé s depresí často přibírají na váze, ať už je příčinou užívání některých antidepresiv nebo jídlo, které slouží u těchto lidí jako protistresový prostředek.